Proč stříhat psovi drápy

Proč stříhat psovi drápy

Dlouho jsem přemýšlela, jak sepsat problematiku (ne)stříhaných drápů psa, než jsem našla zahraniční názorný zdroj, který využívám ve svém článku pro lepší názornost. 
Drápy psa jsou mnoha majiteli opomíjená část těla, přestože většina majitelek úzkostlivě dbá o stav svých „drápků“, na svého psa většinou v tomto směru zapomíná a nebo péči vede do bizarního extrému. Věděli jste, že existuje speciální lak na psí drápy? 



Trocha anatomické teorie k lepšímu pochopení…

Pes má na předních končetinách pět prstů (první prst je zakrnělý, většinou s normálně vyvinutým drápem). Na zadní končetině má pes čtyři prsty. U některých plemen se vyskytují paspárky a nebo dvojité paspárky, které jsou plemenným znakem například u beauocerona. Největší styčná plocha tlapy psa je metatarzální polštářek, přičemž prsty psa se při pohybu aktivně dotýkají země také. Pes jimi vyrovnává nerovnosti terénu a aktivně je zapojuje při chůzi po nestabilním podloží. Prsty jsou také aktivně zapojované při odskocích a doskocích. To samé s prsty dokázal člověk v době, kdy nenosil boty. A dokáže to i dnes, když boty nenosí – aktivní barefootisti dobře ví, jak moc jsou prsty v pohybu v terénu zapojovaná část končetiny přesto, že jsme ploskochodci. 
Každý prst sestává z několika článků tvořenými spěnkovou kostí, korunkovou kostí a kostí drápovou. Na drápovou kost se upíná dorzální drápový vaz, společný natahovač prstů a hluboký ohybač prstu, ve kterém je navíc ještě uložena střelková kost, což je malá sezamská kostička. Na drápové kosti je samotný dráp, na jehož povrchu je rohový toulec drápu. Polštářky prstů jsou tvořeny podkožním vazivem a na jejich povrchu je polštářek z bradavkovité rohoviny. Na polštářcích se nachází potní žlázy, které neslouží k ochlazování psa, ale zvlhčení povrchu tlapky, což zajišťuje lepší přilnavost k povrchu. 

Ve chvíli, kdy má pes dráp přerostlý, mění se sklon článků prstů psa, dochází k vychylování osy prstu a tím změně postoje končetiny. Výsledkem je  přetěžování vazů prstů a následně vazů a svalů distální části končetin a vzniká špatný pohybový vzorec. Pes přenáší těžište více na metatarzální polštář, aby odlehčil prstům.  Často najednou pes začne kulhat a nikdo neví proč…

U přerostlého drápu je navíc mnohem větší pravděpodobnost, že si pes dráp někde utrhne a to nechcete. Psa to bolí, hodně to krvácí a vy pak po nocích vypisujete na facebook do psích skupin co jako máte dělat, že psovi visí dráp  a hrozně to teče. 
Další věc je ta, že pokud máte psa v bytě, kde je hladká podlaha a pes má přerostlé drápy, tak mu to klouže. Hodně. Pokud teda opomenu zničenou podlahu, ničíte si psa. 



Další samostatná kapitola je o tom, že majitel není schopen naučit svého psa od štěněte, že se mu drápy stříhají (kouká se mu do tlamy, do uší, občas se musí někde položit a nechat prohlédnout atd..), takže většina majitelů sice ví, že jejich pes má přerostlé drápy, ale když on prostě nemá to stříhání drápů rád.. Potom obrážejí se psem nejrůznější salony a veteriny, drápy se stříhají tak, že na psovi leží čtyři lidi a je z toho úplně zbytečná komedie  a stres pro psa (a personál). 

Frekvence stříhání a jak stříhat? 

Rozhodně nestačí jednou za rok oprášit kleště na nehty a mít pocit, že povinnosti bylo učiněno za dost. Zároveň nelze říct, jak často. Pohybově aktivnější psi budou potřebovat drápy stříhat méně často než pes, který dvakrát denně obejde panelák po trávě. Starý pes s artrozou, který má pohybový vzorec změněn bude mít drápy buď obroušené až na lůžko a nebo naopak přerostlé.  Takže drápky pravidelně kontrolujte a průběžně zkracujte. Na trhu je bezpočet typů kleští na drápy a alternativou je bruska na psí drápy, která dobře poslouží u psa, který má hysterický záchvat při pohledu na kleště. Každopádně i broušení bruskou je potřeba psa naučit postupně a co nejvíc pozitivně, nebo bude mít hysterický záchvat při pohledu na kleště a při pohledu na brusku 🙂 . 

  • dráp střihejte podle obrázku níže (v modré linii)
  • drápy stříhejte po malých kouscích, abyste zamezili narušení drápového lůžka. Pokud ve středu ustřiženého drápu vidíte černý bod, dráp více nestříhejte. Jedná se o začátek drápového lůžka.
  • správně zastřižený dráp by se neměl dotýkat podlahy, ale přibližně dva milimetry nad zemí
  •  pokud se na stříhání drápů necítíte, navštivte veterináře a nebo psí salon
  • drápy kontrolujte pravidelně alespoň 1x měsíčně a případně zastřihněte nově dorostlou rohovinu. Pokud necháte drápy přerůstat, začne se prodlužovat i drápové lůžko.
  • při terapiích stříhám drápy automaticky v provozovně, pokud je to potřeba





    Zdroj obrázků: Educational Dog Memes

 

 

 

 

About the author

Zuzana Wildmannová administrator

Doporučený terapeut Dornovy metody pro zvířata a odborný konzultant Dornovy metody pro zvířata, zároveň také terapeut Dornovy metody pro lidi, respektive Osteodynamiky. Autorka projektu www.prvnipomocpropsy.cz a lektor seminářů první pomoci pro psy. V roce 2022 úspěšně ukončila studium Vyšší odborné školy zdravotnické v Praze a stala se zdravotnickým záchranářem. Tato profese je vedlejším koníčkem, stejně jako studium automechanického učiliště v dálkové formě.

2 Comments so far

Natalie VyhnankovaPosted on10:26 pm - Led 10, 2021

Dobrý den! Chtěla bych se zeptat, můj pejsek byl na stříhání drápků o veterináře, když byl ještě štěňátko, ted‘ je mu už 5 let a od té doby jsme drápky nestříhali, protože mu nějak nevyrostly? Má je pořád takové krátké jak mají podle obrázků správně být. Chodí 3x na procházku, chodí po chodníků i po trávě, doma máme podlahu a v jednom pokoji koberec. Chtěla jsem se zeptat, je to vůbec normální, aby mu drápky takle nerostly a brousil si je jen o povrch po kterém chodí? Boční drápky na předních tlapkách mu rostou, takže ty stříhám.
Děkuji za odpověd‘.

Leave a Reply