Plavání se psem

Plavání se psem

Se začátkem léta přichází sezóna koupání psů v přírodních tocích. Mnoho majitelů psů nedočkavě horké letní teploty vyhlíželo už od jara, aby mohli se psem plavat kondičně a nebo v rámci rehabilitace psa. 
Plavání je pro psa i člověka skvělá pohybová aktivita, ale konkrétně u psa má plavání spoustu „ale“. 

DÉLKA PLAVÁNÍ A RIZIKO PŘEHŘÁTÍ 


Plavání je pro psa  fyzicky náročná aktivita. I pro člověka, pokud plave kondičně a nebo závodně. Pes se sice tváří, že by vydržel plavat nekonečně dlouho a majitel má pocit, že se pes ve vodě ochlazuje, takže je všechno v pořádku. 
Jenže pes se může během poměrně krátké doby přehřát i při plavání. Kvůli tomu, že plavání je fyzická aktivita, dochází při svalové práci ke zvyšování tělesné teploty. Díky tomu, že chladnější voda ochlazuje povrch těla psa dochází k vazokonstrikci (stažení) povrchových cév, takže se zvýší teplota tělesného jádra.  Při plavání pes nemůže využít svůj nejúčinnější ochlazovací mechanismus- dýchání s otevřenou tlamou a přehřátí na sebe nenechá dlouho čekat. 
Takže při aportování z vody i při kondičním tréninku se držte pravidla, že pes by měl plavat maximálně patnáct minut a potom několik minut odpočívat. 
Jak poznat přehřátého psa a jak mu poskytnout první pomoc se dočtete ZDE.

OTRAVA VODOU

Jakkoliv to zní hloupě a nebo nemožně, vodou se lze opravdu „otrávit“. Otrava vodou a nebo intoxikace vodou je takový lidový název pro hyperhydrataci. Tak jako někdo může zemřít v důsledku dehydratace, může zemřít v důsledku hyperhydratace.
U člověka je to následkem hloupých soutěží o tom, kdo vypije více vody:

(zdroj: zpravy.aktualne.cz)

U psa se taková nehoda  stane velmi snadno při hraní s kropicí hadicí a nebo automatickým kropičem vody. Při dlouhém aportování, kdy společně s hračkou pes spolkne i trochu vody se příhoda může stát také, stejně jako při chytání vlnek vody z paddleboardu a nebo loďky. 
Více o intoxikaci vodou se dočtete ve článku ZDE.

Dalším rizikem při dlouhém pohybu psa ve vodě je SYNDROM MRTVÉHO OCASU. O něm se dočtete více v tomto článku.

PLOVACÍ VESTA PRO PSA

Pro někoho je to nesmyslný výstřelek, protože přece každý pes umí plavat… 
Vesta má hned několik důvodů, proč ji vašemu psu na plavání pořídit:

– Ne každý pes je dobrý plavec. Některá plemena jsou obecně horší plavci z hlediska anatomické stavby, která nedovoluje psu dobře plavat – kratší krk, zavalité tělo a kratší nohy jsou pro plavání nevýhodou. Pes získá v plavání jistotu díky tomu, že jej vesta nadnáší. 

– Pokud pes plave kondičně a je vynikající plavec, tak i pro něj je vesta výhodou. Vesta drží tělo ve vodorovné pozici, takže pes zatěžuje rovnoměrně přední i zadní končetiny než bez vesty, kdy pes zatěžuje více přední končetiny.  A navíc vesta zvyšuje odpor- takže pes si víc „mákne“.  Pokud plave vedle paddleboardu a nebo lodi, můžete ho za poutko vesty na plavidlo z vody vyzvednout na pravidelné přestávky během tréninku. 

– Máte jistotu, že se pes neutopí. I sebelepší plavec se může unavit, chytit křeč do končetin a nebo být stržen spodním proudem. 

-Rehabilitační plavání  je také důvod k pořízení vesty. Opět platí, že vesta psa udržuje na hladině ve vodorovné pozici a pes plave rovnoměrně všemi čtyřmi končetinami. A to opravdu chcete, pokud se váš pes má dostat do kondice po operaci a nebo úraze. 

(www.nonstopdogwear.com)

 

JAKOU VESTU VYBRAT

Na trhu je k dostání nepřeberné množství vest. První kritérium, který je potřeba se řídit je udaná nosnost vesty a druhé je délka. Vesta nesmí zasahovat přes celá bedra  ke kořeni ocasu. Ocas je „kormidlo“ a rozhodně nemůže být překrytý částí vesty. Z pohledu fyzioterapeuta je ideální, když vesta dosahuje přechodu hrudní a bederní páteře a nebo do poloviny bederní páteře. Další kritérium je správná velikost- psu musí vesta sedět tak, aby nebránila pohybu končetin a  psa nikde netlačila. 
Vyhněte se prosím nákupu vesty od nekvalitních výrobců, kteří sice vyrábí vesty pro psy se žraločí ploutví na hřbetu, ale nemají ani ponětí o nutnosti kvalitního a funkčního střihu vesty a nutnosti poutka na nouzové vytažení psa z vody. Doporučuji výrobce Non-Stop a nebo Hurrta. 

A CO S MOKRÝM PSEM PO PLAVÁNÍ?

Nechat psa mokrého po vykoupání se může nehezky vymstít. Ostatně právě nevysušený pes a následná ošklivá blokáda v křížokyčelní oblasti mého psa mě před devíti lety přivedla na cestu fyzioterapie…. 
Pokud se váš pes jen tak smočí ve vodě, tak velmi pravděpodobně nepronikne voda úplně k podsadě. Ale pokud pes bude plavat delší dobu, bude promočený úplně. Pes s dlouhou srstí a podsadou schne mnoho hodin. Pes s krátkou srstí a bez podsady uschne relativně rychle. 
Pokud nechcete, aby delší aktivitu ve vodě váš pes odnesl zánětem močových cest, syndromem mrtvého ocasu, zapařenou kůží a nějakým super hotspotem, tak se psovi věnujte i po vykoupání. U psů sportovců a nebo v rekonvalescenci následující řádky platí dvakrát tolik!


– Psa po vykoupání vysušte ručníkem – za mě se fakt vyplatí investovat do ručníku z PVA materiálu, který také najdete pod názvem mokrý ručník, speed dry ručník a podobně. Na psy nepoužívám již nic jiného.

(www.surtep.cz)

 

– Osušeného psa pročesejte kartáčem, pokud má dlouhou srst a nebo srst s podsadou.

– Na psa s opravdu hustou srstí není ostuda vzít doma fén a pořádně vysušit. Opravdu věřte tomu, že pes s bohatou srstí a podsadou se zdá být suchý, ale jakmile zajedete prsty do podsady, zjistíte, že je podsada vlhká hodiny… Že se nic nestane? Nechte si na sobě po koupání vlhké plavky. ( Mimochodem u nás na urgentu Na Františku urologii nemáme, až budete shánět pohotovost se zánětem močáku 🙂 ). 


– Na vysušeného, vyčesaného psa můžete dát na urychlení uschnutí deku Back On Track Mesh. Odvádí vlhkost, srst se nezapaří a meshka je regenerační deka. Takže pro psy po kondičním a nebo rehabilitačním plavání je to opět bonus navíc. 


(www.dogfitness.cz)

 

 

About the author

Zuzana Wildmannová administrator

Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malý zvířat (43-001-R), Doporučený terapeut Dornovy metody pro zvířata a odborný konzultant Dornovy metody pro zvířata, zároveň také terapeut Dornovy metody pro lidi, respektive Osteodynamiky. Autorka projektu www.prvnipomocpropsy.cz a lektor seminářů první pomoci pro psy. V roce 2022 úspěšně ukončila studium Vyšší odborné školy zdravotnické v Praze a stala se zdravotnickým záchranářem. Momentálně působí v pražské nemocnici na Urgentím příjmu a u soukromé zdravotnické záchranné služby. Tato profese je vedlejším koníčkem, stejně jako studium automechanického učiliště v dálkové formě. Autorka je majitelkou šestnácti a půl letého psa belgického ovčáka Agiho, pětileté stafbulky Kačenky a ročního belgického ovčáka Sabatona ( Tonyho).

Leave a Reply