Proč nepoužívat chladící vesty pro psy

Proč nepoužívat chladící vesty pro psy

Chladící vesta pro psa má svoje stoupence, kteří vestu pro psa používají a pak má svoje odpůrce. Mezi ultimátní odpůrce chladících vest pro psy patřím i já. 

Na úvod článku několik faktů k přirozeným termoregulačním mechanismům psa: 

🐾 Srst psa je důmyslný prostředek k udržení tepelného komfortu psa. Za předpokladu, že srst je s podsadou a je dobře udržovaná kartáčováním- majitel ji pravidelně zbavuje odumřelé srsti. V létě srst vytváří izolační vrstvu před slunečním zářením a teplem. Více o termoregulaci psa prostřednictvím srsti a o tom, proč nestříhat psa s podsadou se dočtete ve článku ZDE.

🐾Termická polypnoe. Zrychlené dýchání psa také udržuje v teplotním komfortu za předpokladu, že psa majitel nevláčí po rozpálených chodníkách a nebo nenechá psa běhat vedle kola po cyklostezce. Pokud pes dýchá horký vzduch ohřátý rozpáleným asfaltem, opravdu se moc neochladí. Každopádně se pes prostřednictvím zrychleného dýchání ve frekvenci až 220/min ochlazuje prostřednictvím evaporace z povrchu sliznice tlamy a dýchacích cest v dutině nosní. Značně znevýhodněna jsou plemena s kratší nosní částí lebky- brachycephalická plemena jako boxer, stafbul, mops, buldoček, čivava, opičí pinč a podobně. 

🐾Pes se nepotí tak, aby ho pot ochlazoval. Letos se začal šířit mýtus o tom, že pes se ochlazuje pocením tlapek. Ano, pes má na tlapkách potní žlázy. Ty ovšem slouží k zvlhčování povrchu polštářku a lepší přilnavosti k povrchu. Rozhodně nemá pocení tlapek zásadní vliv na ochlazení psa.

🐾Přirozené chlazení psa: Pes vyhledá chladné místo, popřípadě louži s bahnem (jako autorky stafbulí prasátko) a chladí si břicho a vnitřní stranu stehen. Proč? Dochází k ochlazování krve ve velkých cévách – hrudní, břišní aortě, dolní duté žíle, stehenních tepnách, cévní pleteni střev a krvi ve velkých zásobárnách krve- v játrech a slezině. Sekundárně se pak ochlazuje zbytek těla. Samozřejmě dochází k chlazení měkkých tkání na končetinách a břiše. Příroda to dobře vymyslela…

 

A PROČ NEPOUŽÍVAT CHLADÍCÍ VESTU?

❗️Při použití chladící vesty psu chladíme záda, velké svalové skupiny pažního pletence, a hrudníku. Toto je absolutně v rozporu s přirozenými ochlazovacími mechanismy psa. Navíc hrozí prochladnutí a následná bolestivost svalů. 

❗️ U psů s artrozou a nebo spondyloartrozou může chladící vesta zvyšovat bolestivost postižených kloubů a snižovat jejich mobilitu.

❗️U delších vest hrozí nachlazení ledvin, močového měchýře a u psů prostaty.

❗️ Pes je závislý na rozhodnutí člověka, že teď se bude chladit. To, že pes chladící pomůcky často ani používat nechce dokladuje fakt, že většina psů nevyhledává ani ležení na chladících podložkách. Každopádně pes by měl rozhodovat sám, kdy se chce chladit a jak dlouho – což je možné jen nabídnutím chladící podložky. 

CHLADÍCÍ VESTA A SPORT

Bohužel se začal šířit trend používání chladících vest při sportu. V první řadě mi přijde absolutně zcestné sportovat se psem v teplotách, při kterých je nutné psa chladit, aby se nepřehřál. A v druhé řadě je použití chladící vesty při sportovní zátěži absolutní nepochopení fyziologie pohybového aparátu. 

Před fyzickou zátěží psa (koně, člověka…) je nutno provést krátkou a dynamickou rozcvičku známou jako warm up. Tedy rozehřátí. Warm up má několik benefitů pro tělo psa:

🐾 Připravujete psychicky psa na nadcházející aktivitu. Pokud se rozcvička před výkonem stane běžnou rutinou, pes se během rozcvičky natěší na následnou aktivitu, zkoncentruje se a psychicky připraví na požadovanou práci. 

🐾 Zahřáté svaly minimalizují zranění. Znáte to. Ráno vstanete z postele a jste celí ztuhlí. Jakmile se trošku rozhýbete, jste o poznání mobilnější. Tak stejně u psa. Svaly, které nejsou zahřáté vykonávají pomaleji svou práci, svalová vlákna reagují pomaleji. Jakmile se ke svalům dostane více krve a kyslíku, zvýší se tělesná teplota vzniklá svalovou prací svaly jsou aktivnější, pružnější a připraveny na svalový výkon.

🐾 Rozcvička zvýší tepovou a dechovou frekvenci. Tím pádem se zvýší průtok krve cévami a zvýší se přísun kyslíku. To znamená více výživy i pro buňky svalů, které mají z čeho čerpat na následný výkon.

Pominu fakt, že hodně „profesionálních“ kynologů začíná aktivitu se psem ihned po vytažení psa z kenely a nebo auta. To je úplně jiná a hodně smutná kapitola. 

Ale pokud majiteli psa přijde logické, že na výkon zvířete potřebujeme zahřáté svaly a  roztažené fascie, aby tělo mohlo podat maximální výkon, kde je prostor pro CHLAZENÍ SVALOVINY PŘI SPORTOVNÍM VÝKONU???

Zvýšení tělesné teploty je přirozený mechanismus způsobený svalovou prací. A zase – příroda to tak vymyslela. Jen člověk je tak blbej, že zvíře žene do extrémních výkonů v extrémním počasí a myslí si, že to zachrání tím, že na psa obleče chladící vestu. 
JE TO ABSOLUTNĚ KONTRAPRODUKTIVNÍ VĚC. 
Místo, aby svaly pracovaly zahřáté, cévy byly roztažené a tím byl zajištěn maximální průtok krve pro zajištění přísunu živin a kyslíku uděláme to, že cévy na povrchu těla se chladem stáhnou, svalová vlákna se chladem stáhnou také. Toto jsou ideální podmínky pro zranění svalů, vazů a nebo šlach. 

Vím, že článek se nebude líbit výrobcům chladících vest určených pro sport se psem, profesionální canicrossaře a mushery, kteří tak zastávají a propagují používání chladících vest při sportu.

Já ale kopu za welfare zvířat a zdravý rozum. Sport se psem je super. Výkony, které dokážou psi podávat jsou mnohdy opravdu extrémní. Stojí to za to? 
Sport se psem už není pro zdraví, ale spíše o zdraví… 

Užívejte krásné léto a vězte, že tréninky v horkém létě a ohromující výkony nejsou víc než pohoda a zdraví psa….

 

 

 

About the author

Zuzana Wildmannová administrator

Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malý zvířat (43-001-R), Doporučený terapeut Dornovy metody pro zvířata a odborný konzultant Dornovy metody pro zvířata, zároveň také terapeut Dornovy metody pro lidi, respektive Osteodynamiky. Autorka projektu www.prvnipomocpropsy.cz a lektor seminářů první pomoci pro psy. V roce 2022 úspěšně ukončila studium Vyšší odborné školy zdravotnické v Praze a stala se zdravotnickým záchranářem. Momentálně působí v pražské nemocnici na Urgentím příjmu a u soukromé zdravotnické záchranné služby. Tato profese je vedlejším koníčkem, stejně jako studium automechanického učiliště v dálkové formě. Autorka je majitelkou šestnácti a půl letého psa belgického ovčáka Agiho, pětileté stafbulky Kačenky a ročního belgického ovčáka Sabatona ( Tonyho).

Leave a Reply