Seminář je určen všem majitelům psa, kteří se chtějí naučit, jak poskytnout první pomoc psu v případě nutnosti a zachránit mu tak zdraví, možná i život. První pomoc pro lidi je běžná součást výuky ve školách, povinná součást každoročního školení zaměstnanců v rámci BOZP a díky tomu, že první pomoc už není lidem velká neznámá, ale vědí, co mají dělat v případě nutnosti, stoupá i procento úspěšnosti záchrany lidí s infarktem myokardu či s jiným život ohrožujícím stavem.
Ještě před pár lety byla fyzioterapie pro psy v České republice považovaná za zbytečnost, rozmar majitele a moderní výstřelek. Dnes je pro mnoho lidí stále existence rozličných manuálních i přístrojových metod neznámou věcí, ale s postupující dobou a šíření povědomí mezi majitele psů se fyzioterapie pro psy stává stále více součástí života psa ve sportovní zátěži, po operacích a nebo s onemocněním pohybového aparátu.
Autor fotografie: Sam Marešová
I dnes je mnoho lidí, kteří si myslí, že péče o pohybový aparát v rámci prevence je zbytečná. Pes nemá žádný problém, normálně sportuje, podává výkony, je zdravý. Zbytečnou věcí přestává být, když se psovi něco stane. Najednou majitel psa není líný, aby zavolal v osm večer o víkendu, že jeho pes NUTNĚ a hned potřebuje fyzioterapii a že včera bylo pozdě.
Pokud se podíváme do sportovního světa lidských sportovců tak zjistíme, že každý profesionální sportovec s sebou vozí na závody svého sportovního fyzioterapeuta a mimo tréninky se v době mezi jednotlivými závody udržuje v kondici právě pomocí svého fyzioterapeuta. Dokonce každý průměrný fotbalista má k dispozici sportovního maséra delegovaného právě k péči o daný fotbalový tým, o hokejistech a fotbalistech české reprezentace nemluvě.
Pak to máme další skupinku „odborníků“, která tvrdí, že fyzioterapie pro psa je nesmysl. Dřív pes taky přece sportoval a žádnou fyzioterapii nepotřeboval. Je potřeba vzít v potaz skutečnost, že dříve nebylo tolik sportovních aktivit pro psy a nebo tolik sportovních plemen, v dnešní době trpící mnoha degenerativními onemocněními pohybového aparátu, o které se ve velké míře zasluhuje nevhodné křížení a vpuštění nevhodných jedinců do chovu a samozřejmě také tolerance degenerativních vad v chovu jako například u německého ovčáka.
Dnešní sportování se psy je dohnané do extrému, což je trend současné doby. Rychlejší zaběhnutí parkuru, prudší a divácky atraktivější zákusy a nebezpečné manévry figuranta se psem při sportovní obraně, co nejvyšší výskok na peška při bull sportech, extrémní silové výkony při bull sportech, co nejrychlejší otočka při flyballu, krkolomné kousky při dog frisbee a mnoho dalšího.
Jak trefně popsala jedna diskutérka v internetové diskuzi – „sport se psem už není pro zdraví, ale o zdraví“.
Pes sportovec by měl absolvovat preventivní ošetření jako člověk sportovec, aby se problému předešlo a nebo aby byl včas odhalen. V praxi se převážně setkávám se sportujícími psy právě ve chvíli, kdy zpomalí na parkuru, začne neochotně kousat, špatně skáče. Pak teprve majitel hledá příčinu a řeší ji. Pouze malé procento majitelů sportujících psů navštěvuje fyzioterapeuta preventivně před sportovní sezonou a po ní, což je naprosto ideální.
Namátkou dvě z nejčastějších sportovních aktivit a jejich následky pro psy:
Jedna z nejnebezpečnějších aktivit se psem vůbec. Zvlášť pokud je figurant blbec. A že jich je.Figurant by měl mít znalosti o anatomii a biomechanice těla psa. Kdo je má? ( pár se asi najde).Bohužel se také najdou figuranti, co nechají psy kousat na obojku a dokonce je na obrany vyžadují. Zvlášť u štěňat, které mají páteř ve vývinu je to doslova prasárna.V praxi fyzioterapeuta jsem zažila psy, kteří ve fázi největší sportovní zátěže zničehonic přestali chodit ( brutální blokáda LS skloubení), přestali dobře žrát, koordinovat pohyb předních končetin ( brutální blokáda krčních obratlů), přestali kousat (brutální blokáda atlantooccipitálního kloubu) a mnoho psů, kteří přišli jen tak na prevenci a pak se strašně majitel divil, že pes nemá ani jeden obratel na svém místě.
Čistě z logického pohledu – pes běží naplno a pak se najednou zastaví při zákusu (pokud je figurant prase) a nebo hodně zpomalí (pokud to figurant vychytá a psa „prohodí“). Oboje má hodně špatný vliv na páteř- od začátku páteře po konec jde šoková vlna na fascie, svaly a kloubní spojení páteře. Postupně se páteř deformuje. To jsou pak ty „najednou“ vyhřezlé plotýnky (dlouhodobé špatné postavení obratlů vůči sobě, komprese obratlů), „najednou“ se psovi něco stalo, i když se mu nestal žádný úraz…
Vliv obran na páteř psa lze přirovnat k nárazu vlaku do překážky – lokomotiva stojí, některé vagóny vykolejí. To samé páteř – tělo to zdánlivě ustojí, ale některé obratle ( přirovnej k vykolejeným vagonům) se vyhnou z osy- „vykolejí“.
Jasně, že se nemusí stát nic hned. Ale za rok, dva, pět…
Populární psí sport, kdy pes podává extrémní sportovní výkon, kde je kladen důraz na rychlost, flexibilitu, přesnost.
Na první pohled by se zdálo, že se pejsek dvě minuty po parkuru proběhne a to je vše, ale ve skutečnosti agility extrémně zatěžuje klouby i páteř při skocích, obratech, prudkém zastavování na zónách. Občasná kolize na překážce má opět vliv na vznik blokád v opěrném aparátu. Navíc je velkým nešvarem, že se pes po zaběhnutí parkuru zavře do auta a nebo kotce bez patřičného zchlazení psa po výkonu. O zahřátí svalů před výkonem si většina agility sportovců také může nechat jenom zdát.
Představte si sami sebe, jak jen tak polovičatě rozehřátí jdete podat výkon na parkur a pak vás někdo uhnané a zpocené zavře do stísněného prostoru.
Agility psi jsou velmi častí návštěvníci v mojí praxi a zdevastovanost pohybového aparátu bývá opravdu značná. Absence pravidelné fyzioterapie je častým důvodem předčasného ukončení sportovní kariéry psa.
Metody a možnosti operačního řešení ortopedických diagnoz jsou stále více podobné operacím lidí. Endoprotéza kyčelního kloubu psa už přestává být pouhou teoretickou představou, ruptury koleních vazů se operují naprosto běžně a nikdo se nepozastaví, že něčí pes má po operaci páteře. Běžné jsou osteosyntézy fraktur a mnoho typů dalších zákroků, které dokáží zajistit psovi stiženému degenerativní vadou a nebo úrazem velmi dobrou kvalitu života.
Existuje stále jeden velký rozdíl mezi ortopedickými operacemi psa a člověka. Prakticky žádná ortopedická operace se u lidí neobejde bez následné pooperační rehabilitace. U mnoha úrazů jako jsou distorze, blokády páteře se přímo indikuje fyzioterapie jako forma léčby.
U psů se tato součást buď začlenila do chodu veterinární kliniky a rehabilitační středisko je součástí veterinárního pracoviště, nebo veterinář majiteli doporučí, aby fyzioterapeuta vyhledal, popřípadě doporučí spolupracujícího, ale stále se velmi často děje, že žádné doporučení majitel psa nedostává a co hůř, někdy dokonce majiteli fyzioterapii rozmlouvá.
Autor fotografie: Helena Svatůňková, kříženec Meggie
Samotná manipulace se psem v narkoze je první důvod, proč by pes měl absolvovat po rekonvalescenci rehabilitaci. Díky narkoze má pes relaxované svaly, tím pádem nefunguje svalová ochrana kloubů končetin a kloubních spojení obratlů a velice často se stává, že pes po operaci utrpí blokádu nejčastěji v oblasti páteře. Mnohdy jsem se setkala s nešetrnou manipulací se zvířetem v narkoze a ještě častěji jsem se setkala s blokádou v oblasti krční páteře po ultrazvukovém čištění zubů a nebo v oblasti křížokyčelního skloubení po břišních operacích ( poloze psa na zádech a manipulace psa do této polohy).
Ortopedickým operacím většinou předchází problém v pohybovém aparátu psa. Jakákoliv nerovnováha v pohybovém aparátu psa vede k tomu, že pes má vytvořený nesprávný pohybový návyk ve snaze ulevit postižené části těla, tudíž kromě problému, který vede k operaci vzniká další problém na jiném místě těla, který vznikl díky přetížení ve snaze odlehčit původně postižené oblasti. (Například pokud pes dlouhodobě ulevuje pánevní končetině, přetěžuje pes hrudní končetiny, kde vznikají blokády v oblasti ramenního pletence a spodní části krční páteře).
Typicky ruptura kolenního vazu – většinou se stává, že pes, který má rupturu vazu v kolenním kloubu za pár let má ten samý problém na druhém koleni a podstupuje druhou operaci. A ve finále za několik let řeší problém s bederní páteří.
Proč? Vynecháme-li genetické aspekty, špatně úhlené končetiny a celkově špatnou stavbu těla, které rozhodně k rupturám přispívají, hlavním důvodem je řetězení blokád a postupné „vyplutí“ na povrch.
Pes dokáže nerovnováhu v kosterním aparátu kompenzovat i několik let, aniž by majitel psa postřehl problém.
Pokud má pes ztuhlé fascie a svaly v oblasti bederní páteře vlivem mírného posunu pánve, (který mimochodem není žádnou vzácností u psů, lidí ani koní) a vznikl například kvůli pádu psa při obranách, agility, hře s jiným psem a podobně, za čas se blokáda prohloubí a rozšíří na fascie a svaly pánevních končetin. Mění se nepatrným způsobem pohybový vzorec zvířete, mění se těžiště psa. Pes nedává dlouho najevo žádnou bolest. Jednou si tak běží pro míček a „najednou“ mu praskl kolenní vaz. Ovšem najednou není najednou – vaz praskl vlivem dlouhodobého přetížení měkkých tkání vlivem špatného osového postavení těla zvířete.
Pes absolvuje operaci vazu a díky manipulaci se psem v narkoze, rekonvalescenci bez rehabilitace se prohlubuje první blokáda v bederní páteři ještě více. A protože si zvíře ulevuje na operovanou nohu, přetěžuje druhou pánevní končetinu, kde už jsou stažené fascie vlivem blokády v bederní páteři. Po operaci a rekonvalescenci pes chvíli ještě kulhá a vlastně kulhá občas po zátěži, ale jinak se zdá majiteli i veterináři v pořádku. Sice občas hůř vstane a je méně ochotný k pohybu, ale tak není už nejmladší a je přece po operaci. No a jednou si tak běží pro míček a najednou mu praskne vaz na druhém koleni…
Toto je typický příběh, který jsem si vyslechla snad stokrát ohledně ruptur vazů v kolenních kloubech psa.
Tělo je jeden funkční celek a je na něj nutno jako na jeden celek pohlížet. Pokud má být pes v dobré kondici a jeho tělo má být vyvážené a funkční, nelze považovat rekonvalescenci za uzavřenou bez poúrazové a nebo pooperační rehabilitace.Rehabilitace psů má právoplatné místo na poli pooperační a nebo poúrazové péče o zvíře ve spolupráci s ošetřujícím veterinárním lékařem.
Autor fotografie : Věra Strnadová, NO Sebastian
Vlivem nevhodného křížení jedinců, kteří jsou degenerativními změnami opěrného aparátu postiženi, krytím jedinců bez vyšetření a uchovnění, vlivem množení a příbuzenské plemenitby je mezi psy a vlivem tolerance vad v chovu (speciálně u německého ovčáka) je mezi psy extrémní výskyt degenerativních vad páteře a kloubů. Degenerativní vady mají negativní vliv na mechaniku pohybu a celkovou životní pohodu zvířete.
Vady jsou někdy operabilní (resekce kyčelního kloubu), ale většinou s vadou zvíře žije více či méně kvalitní život. Setkala jsem se s případy, kdy se v necelém roce utrácel pes pro velice vážnou vadu vývoje kyčelního kloubu na obou končetinách.
Ve většině případů může pes vést poměrně kvalitní život s jistými pohybovými omezeními a v případě pravidelné fyzioterapie se nám daří zlepšovat kvalitu života psa velice významně. Fyzioterapie nevyléčí postižený kloub a nebo úsek páteře, ale pokud se staráme o to, aby byla zachována mobilita ostatních kloubů a elasticita měkkých tkání okolo postižené části těla, lze zpomalit poměrně výrazně proces degenerace a udržet psa pomocí pravidelné fyzioterapie a správného nasvalování co nejdéle pohybu schopného.
Pokud při vyšetření psa při procesu uchovnění a nebo při jiném RTG vyšetření zjistí, že jeho pes nemá kosterní aparát v pořádku, fyzioterapie musí být zahájena ihned a ne až po několika letech, kdy pes začíná mít vážné potíže s pohybem.
Zdroj fotografie : archiv autorky článku- veterinární ordinace Tachov
Pokud bude majitel zvířete dbát o dobrou kondici svého psa, předejde mnoha zbytečným zdravotním komplikacím, které vyžadují veterinární léčbu a velmi často také operační zákrok.
Ideální je, pokud majitel se psem minimálně jedenkrát ročně vyhledá preventivní ošetření. Fyzioterapeut posoudí, zda je nutné, aby pes ošetření podstupoval častěji s ohledem na sportovní využití psa, úrazy a nebo operace v minulosti a dohodne se s majitelem na individuálním plánu podle potřeb jeho psa.
Do preventivní péče rozhodně patří krmení psa kvalitním krmivem. Pokud pes nemá dostatek kvalitních živin, jejich nedostatek se velice odráží na jeho pohybovém aparátu. Pes si nedokáže vytvořit dostatek kvalitní svaloviny, která tvoří ochranu kostí a kloubů, vazy a šlachy nejsou elastické a kosti, které se celý život remodelují podle aktuálního stádia života a zatížení nemají potřebnou kvalitu a odolnost.
Bohužel pro psy stále existují majitelé, kteří považují za kvalitní krmivo granule a konzervy zakoupené v supermarketech.
Velkým omylem majitelů, kteří mají svého psa pouze jako společníka bez využití ke sportovním aktivitám je, že považují fyzioterapii pro jejich psa jako zbytečnou, protože nesportuje. S ohledem na to, že v dnešní době vetšina psů trpí některou z degenerativních vad kosterního aparátu, jako je dysplazie kyčlí a loktů, spondyloza páteře a nebo jiné degenerativní onemocnění páteře je rozhodně na místě péči o pohybový aparát nepodceňovat a psa udržovat v dobré kondici. Pravidelná preventivní péče se vám vrátí v pokročilejším věku psa, protože právě díky pravidelné péči zůstane déle aktivní než bez ní. Dalším důvodem je fakt, že při hrách s ostatními psy a nebo s majitelem často dochází k různým kolizím- pádům na mokré trávě, nárazy do překážek, pády po střetu s druhým psem. I takovéto pohybové aktivity mohou mít a často mají vliv na vznik blokád zejména v oblasti páteře.
Další velkou skupinou „pacientů“ jsou psi malých plemen, kteří žijí jako společníci a přichází s bolavými zády a nebo hůř, chodí na pooperační rehabilitaci po výhřezu meziobratlové ploténky. Jsou to ti psi, kteří vesele doma skáčou z gauče, z křesla, z postele. A po pár letech „najednou“ začnou psa bolet záda a nebo „najednou“ vyhřezne ploténka. Je potřeba si uvědomit, že skoky z vyvýšených míst, které kolikrát končí podklouznutím pacek a „držkopádu“ na podlahu nesmírně zatěžují páteř psa. Skok dvoukilového psa z gauče se dá přirovnat skoku člověka z dvoumetrové výšky.
Autor fotografie : autorka článku
Často se majitelů, kteří přichází se psem ve chvíli, kdy má opravdu vážný problém ptám, proč nevyhledali pomoc fyzioterapeuta dříve, proč to nechali zajít až do fáze, kdy pes není schopen normální chůze, trpí bolestí a jeho kvalita života je výrazně omezená. Většina majitelů odpovídá, že o fyzioterapii pro psy nikdy neslyšela a nevěděla, což je smutné v době, kdy je tak snadné dohledat informace o čemkoliv.
Myslete prosím na svoje čtyřnohé kamarády a až se budete chystat na masáž, vzpomeňte si, že i váš pes by možná ocenil nějakou preventivní péči..
V poslední době je poměrně časté téma mezi majiteli psů, zda svého psa vodit na postroji a nebo obojku.
Z pohledu psího terapeuta mají drtivou většinu problémů s krční páteří a hrudními končetinami právě obojky a jejich nevhodné použití buď z neznalosti majitele a nebo korekce psa za obojek ze strany majitele.
Bohužel jsem se setkala i s případy, kdy pes díky tahání na obojku a mechanické blokádě krční páteře a následné protruzi meziobratlové ploténky přestal úplně chodit. O tomto případu se můžete dočíst zde: Arčí- úspěšná rehabilitace psa s výhřezem meziobratlové ploténky. Zažila jsem mnoho méně závažných případů, kdy psi měli opravdu zbytečné zdravotní problémy vlivem tahání na obojku. Díky tlaku obojku na krční páteř a měkké tkáně okolo krční páteře, včetně průdušnice a jícnu dochází k mnoha zbytečným problémům, kterým lze velice jednoduše předcházet. Co všechno může způsobit blokáda krční páteře se můžete dočíst zde: Blokády krční páteře a atlantooccipitálního kloubu.
Proto pokud váš pes na obojku tahá a nedokáže respektovat chůzi na prověšeném vodítku vinou vaší (ne)výchovy, voďte psa na postroji.
Co se týče učení štěňat chůze na vodítku, pro začáteční výcvik, kdy štěně učíme respektovat vodítko a štěně se nadšeně vrhá po každém okolojdoucím psu, člověku a vůbec má daleko zajímavější vjemy, které je potřeba prozkoumat je velice vhodné jej učit chůzi na postroji právě kvůli ochraně krční páteře. Uvědomte si, že štěně v růstu má kosti ve vývinu a jakákoliv trvalá vnější síla na vyvíjecí kosti musí nutně mít na kosterním aparátu následky. Terapie u mně absolvovalo mnoho štěnat právě s blokádou krční páteře buď vlivem nějakého karambolu při hře se psy, nárazu do nábytku díky štěněcí nemotornosti a nebo – nejčastěji- vlivem tahání a škrcení se na obojku. Bohužel i dnes se setkávám s majiteli psů, kteří za mnou přijdou se psem, který má tak zablokovaný krk, že se pořádně nemůže ani nažrat a když pátrám po příčině, tak mi sdělí, že chodí do psí školy, kde cvičí na stahovacím obojku a ke korekci psa se používá škubnutí za krk. V době rozvoje výcvikových metod pozitivního charakteru je smutný fakt, že ještě existují takoví „výcvikáři“. A žádný pes si nezaslouží takovou korekci, která poškozuje jeho zdraví. Natož měkkoučké, hravé, malé štěně, které se teprve učí.
Co se týče výcviku a aktivit se psem, existují aktivity, kdy je vysloveně nevhodné použití obojku a to jsou zejména obrany. Bohužel se najdou figuranti, kteří nechávají psa kousat na obojku a nejlépe řetízkovém. Tento nešvar se objevuje jak u sportovní obrany, tak i v policejním výcviku. Figurant, který vás nechá kousat na obojku a nebo vám přímo nařídí kousat na obojku není figurant, ale blbec.
Další aktivitou, kdy je obojek nevhodný je jakákoliv disciplína, kdy pes běhá se psovodem buď běžícím, nebo na kole či koloběžce. Zásadně vždy používejte vhodný postroj do tahu!
Takže jaký postroj vybrat?
Pokud se rozhodujete o pořízení postroje pro psa na běžné nošení místo obojku, rozhodně se vyplatí investice do na míru šitého postroje. Asi byste nechtěli zjistit, že jste ve zverimexu vybrali špatně padnoucí postroj a vašeho psa dře a můžete ho za týden vyhodit.
Při výběru spíše zvolte postroj podšitý, zvláště u krátkosrstého psa. Postroj nesmí psa dřít, škrtit a ani mu být velký.
Nevhodný je norský postroj. Tento postroj vede přes lopatku psa a jak názorně vysvětluje Brigitte Jost (viz foto), je to stejné, jako by si člověk uvázal popruh přes hrudník a ramena. Člověka by to ovšem tolik neomezilo v pohybu jako psa. Norský postroj omezuje hybnost hrudních končetin, respektive lopatky a ramenního kloubu a zvláště u psa, který na tomto postroji táhne se napětí přenáší zejména do hrudní a krční páteře, ramen a lopatek.
Mnohem vhodnější je postroj, který vede mezi předními nohami psa a kolem hrudníku za lopatkou a neomezuje psa v pohybu.
Upozornění pro nové pacienty:
Z časových důvodů NENÍ MOŽNÝ dojezd terapeuta domů v oblastech Praha a Karlovarský kraj (neplatí pro stávající, kde je to takto nastaveno). V Praze i Mariánských Lázních je zřízena provozovna, kde vám ráda ošetřím zvíře a nebo vás. Bohužel, naklonovat se nedokážu a jeden kolaps z vyčerpání mi letos už stačil.
Děkuji za pochopení a zachování přízně.
Několik set lidí sledovalo případ úspěšné rehabilitace čivavy po výhřezu ploténky v krční páteři. Celá věc skončila telefonickým útokem ze strany kliniky v Plzni na téma likvidace živnosti a pošpinění pověsti ( opět se o vás zmiňuji anonymně, vážený majiteli/majitelko nejmenované kliniky !!!), následovala mírnější, anonymní odezva druhé kliniky jasně v reakci na video, které jsem zveřejnila já. Oceňuji, že jde jen o nevinnou přestřelku na sociálních sítích a nejedná se opět o osobní vyhrožování, přesto mi všechny reakce přijdou neprofesionální a úsměvné. A o to více, že komentáře pod jejich videem jsou až na pár případů plné pohoršení se nad tím, jak neprofesionálně odsuzují Dornovu metodu. Můžete posoudit sami:
POUHÉ DVA DNY PO ZVEŘEJNĚNÍ VIDEA NA YOUTUBE A FACEBOOKU:
Klinika se vymezila vůči Dornově metodě za velmi krátkou dobu po zveřejnění videa o čivavákovi. Vymezila jsem se poměrně „ostrým“ komentářem při sdílení jejich videa, ale už samotné bouřlivé komentáře, obhajující Dornovu metodu pod videem z Jaggy mluví jasně: Jaggy šlápla vedle, narazila na velkou vlnu odporu k jejich postoji ze stran majitelů psů. Můj komentář k celé kauze k přečtení pod videem.
Karen – radost z prvních krůčků a to vše bez Dornovy metody…
Zveřejnil(a) Jaggy Praha dne 10. leden 2017
Jeden příběh plný bezmoci a naděje zároveň… tříletý čivavák s hemiparézou po výhřezu ploténky v oblasti krční páteře. Klinika Jaggy dávala 5-10 % na normální chůzi…hospitalizace a rehabilitace psa stála majitele 24.000, s tím, že když chtěla ukončit díky hroznému stavu psa při návštěvě ukončit, bylo jí sděleno, že pes je hysterický a vlastně ho můžou hned utratit, pokud chtějí…nechtěli, pochopitelně. Druhý den pes přijel za mnou, shledala jsem vyděšeného, rozbolavělého psa s naprosto šílenou blokádou krční páteře- proto ta vyhřezlá ploténka. Tělo už nezvládlo kompenzovat výrazné posuny v ose páteře a prostě zkolabovalo. Arčík je vychovaný, příjemný a společenský pes čivavy, v žádném případě se nejedná o hysterický exemplář. Ten pes se jen strašně, šíleně bál a k tomu měl ukrutné bolesti. Tento stav se pokoušeli na klinice napravit hydroterapií, tedy rehabilitací v bazénu. Umíte si někdo představit, že vás někdo nutí k pohybu ve vaně s vodou, když máte kruté bolesti po výhřezu ploténky a neovládáte polovinu těla? Já ne. U nás je hydroterapie na velkých klinikách považovaná za super rehabilitační metodu. Ano, hydroterapie je jistě skvělá DOPLŇUJÍCÍ rehabilitační metoda, ale rozhodně ne v případech akutních mechanických blokád. V těchto případech je nutné odstranit napřed příčinu, tělo nechat zregenerovat a posléze nastavit poúrazovou rehabilitaci…u nás je to stále BOHUŽEL nepochopeno. Tento příběh má šťastný konec, ale ne vždy tomu tak je. Tento případ navíc vznikl díky neznalosti majitele, Arčík chodil na vodítku a výrazně tahal a škrtil se na něm. V těchto případech, kdy pes neovládá chůzi na vodítku s obojkem bez tahání, mějte prosím na paměti, že obojek má velmi NEGATIVNÍ vliv na zdraví psa a na stav jeho krční páteře. Setkávám se s tím bohužel často. Pokud pes tahá a není ve vašich silách naučit ho klidné chůzi na obojku, použijte místo něj postroj. Pes samozřejmě bude tahat dál, ale tah bude rozložený a nehrozí degenerace a poškození krční páteře, která končí často velmi fatálně….
a ještě jedna poučka lékaře- osteopata z předminulého století. Tehdy se vědělo, že osteopatie má své místo v rehabilitaci neurologických pacientů. Dnes, o dvě století později dnešní lékaři touto metodou v mnoha případech opovrhují a výrazně ji nedoporučují…
“ Kosti, klouby a tkáně mají úzký vztah k vnitřním
obranným silám organismu. Opatrnými hmaty povolíme
zablokované klouby a ztvrdlou tkáň. Krev a mízní mok může
znovu proudit a nervová soustava bude opět normálně zásobována.
NAJDI TO, UVEĎ TO DO POŘÁDKU A NECHEJ TO
V KLIDU.“
Andrew T.Still 22.6.1874
A jako perlička na konec kopie recenze majitelky čivaváka na facebookových stránkách kliniky Jaggy:
Kompletní informace o fyzioterapii, rehabilitaci a Dornově metodě pro koně naleznete na www.fyziokun.cz.
Dornova metoda je jemná manuální terapie, prováděná v dynamice svalového aparátu. To se děje volným a přirozeným pohybem za aktivní účasti pacienta.Tímto pohybem se obchází svalová ochrana a je možná volná manipulace s klouby, kostmi a obratli. Navrácením kostí a kloubů na fyziologické místo se vyrovnává celková statika a dynamika.
DM je bezpečná terapie a zvířaty je velmi dobře přijímána.
Dornova metoda je známá především jako terapie humánní, její původ sahá daleko do minulosti, kdy se podobnými technikami ošetřovala i zvířata. Dieter Dorn, majitel pily v Lautrachu v Allgau si zablokoval páteř a proto vyhledal sedláka známého tím, že umí napravovat bolavá záda nejen lidem, ale i zvířatům, především koním. Sedlák panu Dornovi pomohl od bolesti a pana Dorna jeho práce zaujala a naučil se od něj několik hmatů. Zanedlouho sedlák zemřel a pan Dorn začal sám intuitivně pomáhat lidem v okolí a postupně vypracoval metodu, kterou jeho žáci nazvali DORNOVA METODA.
Do České republiky se tato metoda dostala díky Mgr. Zuzaně Prouzové, která žila v Německu a tuto metodu se naučila a přivezla k nám.
Andrea Dunová propracovala metodiku DM pro zvířata a svou metodiku nyní vyučuje v Čechách i na Slovensku. Je jedinou lektorkou v republice, která komplexně školí svoje žáky a trvale sleduje jejich práci a poskytuje další vzdělávání.
Dornovu metodu lze využít pro koně každého věku, doslova od hříběte po seinora. Posuny v kosterním aparátu už mohou vznikat při komplikovaném porodu a způsobovat zdravotní komplikace koni po celý život. U hříbat jsou poměrně časté blokády atlantooccipitálního skloubení, což Dornova metoda poměrně elegantně a snadno dokáže odstranit ( pokud se nejedná o blokádu komplikovanou vrozenou patofyziologií kostí etc.)
Dornova metoda, je stejně jako u psů a lidí nejvíce doporučována jako preventivní ošetření, zejména pak sportujících koní a koní v pracovní zátěži.
Dornova metoda je velice vhodná metoda v rehabilitaci zvířat po úrazech, po dohodě s ošetřujícím veterinárním lékařem, který stanoví vhodnost či nevhodnost ošetření zvířete touto metodou.
Dornovu metodu u koní lze doporučit zejména při:
Dornovou metodou nelze ošetřit zvířata, která nejsou klinicky zdravá,mají zvýšenou tělesnou teplotu, oteřenou ránu, vředy, mají zhmožděné a nebo narušené svaly, zlomeniny a nebo akutní revmatický stav kloubů, srostlé obratle. Březí zvíře může být ošetřeno ve výjimečném případě.
Zvíře, které utrpělo úraz, může být ošetřeno nejdříve za tři dny po úrazu a to po zhodnocení stavu koně terapeutem a konzultaci s ošetřujícím veterinárním lékařem.
Nelze ošetřit zvíře, kterému byla diagnostikována rakovina.
Pokud bude ošetřováno zvíře po úraze, nemoci a nebo operaci, vyžaduji předem sdělení kontaktu na Vašeho veterinárního lékaře za účelem konzultace stavu Vašeho koně. Vyhrazuji si právo terapii koně odložit na pozdější termín, bude-li to vyžadovat zdravotní stav zvířete.
Po terapii DM Vám mohu doporučit návštěvu veterinárního lékaře ohledně RTG vyšetření problémových partií, případně dalších vyšetřeních. Zda doporučení budete akceptovat, je rozhodnutí Vaše.
Protože kůň a jezdec tvoří jeden celek, je velice vhodné, když terapii Dornovou metodou absolvuje i samotný jezdec. Protože pouze vyvážený kosterní aparát koně a vyvážený kosterní aparát jezdce může tvořit harmonický pár.
Informace o Dornově metodě PLUS pro lidi naleznete zde.
Protože stále narážím na nepochopení ze strany veterinárních lékařů, že blokády krční páteře a atlantooccipitálního kloubu způsobují neurologické příznaky, včetně ataxie, rozhodla jsem se sepsat krátké pojednání o této problematice a zpracovala jeden případ psa s blokádou v této oblasti do videosnímku, kde je vidět stav psa před rehabilitací a stav psa po rehabilitaci.
Mechanická blokáda v této oblasti způsobuje velice nepříjemné neurologické projevy jak u lidí, tak u zvířat. Bohužel, řada veterinářů i humánních lékařů stále nepřikládá těmto blokádám velký význam. Setkala jsem se s tím, že poměrně vyhlášený veterinář navrhoval utracení psa s neurologickými příznaky a vyloučil možnost mechanické blokády krční páteře, ačkoliv historie úrazů psa jasně směřovala k jednoduché a prosté diagnoze- mechanický blok krčních obratlů. Setkala jsem se s tím, že mi veterinář z očí do očí tvrdil, že z medicínského hlediska není možné, aby měl pes poruchy rovnováhy z důvodu posunutého atlasu (prvního krčního obratle), ačkoliv jsem mu pokládala rozumné protiargumenty. Ne, ne, ne a ne.
Pojďme se tedy podívat blíže na to, co může způsobovat blokáda krčních obratlů a atlantooccipitálního skloubení. Pro ujasnění vážnosti blokád v této oblasti několik anatomických faktů: 12 párů hlavových nervů (nervi craniales), jsou rozdělené do tří funkčních skupin -motorické, senzorické, smíšené, a vystupují z mozkového kmenu kromě I.a II. hlavového nervu, které jsou vývojově výchlipkami mozku. Ve zkratce řečeno, mají za úkol inervovat mimické svaly, okohybné svaly, zajišťují čichové a zrakové funkce, dále mají na starost PŘENÁŠENÍ INFORMACÍ O ROVNOVÁZE, GRAVITACI A POHYBU (sluchově rovnovážný nerv), inervují například svaly jazyka, lichoběžníkový sval a kývač hlavy (mimo jiné).
Krční nervy ( nervi cervicales ), tedy 8 párů krčních spinálních nervů pak inervují kůži a svaly předních končetin, hlavy a krku.
Tolik k anatomicko-neurologickému základnímu minimu pro pochopení dalších souvislostí.
Pokud tedy dojde k útlaku a nebo posunu atlantooccipitálního skloubení, což je elipsovitý kloub, spojující lebku, (epikondyly týlní kosti) a atlas (první krční obratel), a nebo k posunu krčních obratlů, zákonitě toto ovlivní funkci nervů, vystupujících z mozkového kmene a krční páteře.
Pak následují příznaky jako jsou například:
pes špatně polyká, špatně žere, špatně pije (souvisí i s blokádou jazylky)Tato problematika se týká mimo zvířat samozřejmě i lidí.
Zde si můžeme uvést mimo výše uvedené příznaky u psů ( totožné s příznaky u lidí, ovšem my lidé neškrtáme drápky o zem 🙂 ).
U lidí můžeme popsat také stavy jako jsou závratě, úporné až kruté bolesti hlavy, migrenózní stavy, rozdvojené vidění, vrávoravá chůze, pocit houpání se jako na lodi. Nepochybuji, že podobně se mohou cítit i psi, ale tyto příznaky nám bohužel nesdělí jako lidský pacient.
V uvedeném videu je fenka yorkshire teriéra Nessi majitelů Novákových ze Sedlčan. Pan Novák také pořídil videosnímky z doby před rehabilitací a po rehabilitaci a umožnil mi je zpracovat do článku s videopřílohou, za což mu patří velké poděkování.
Majitelé po počátku příznaků navštívili veterinární kliniku Na Weilovně, konkrétně pana doktora Stloukala a paní doktorku Melicharovou. Oba lékaři provedli řadu klinických vyšetření, aby vyloučili infekci CNS a nebo shunt či další onemocnění, provedli RTG snímky. Majitelé také navštívili veterinární kliniku Jaggy, kde jim doporučili MRI a následnou operaci ( ???).
Naštěstí lékaři z příbramské kliniky patří k těm osvícenějším a fyzioterapii zvířat naklonění a proto mě přizvali na konzultaci, případně zahájení rehabilitace. Majitelé zpočátku negovali jakýkoliv úraz, nicméně při první rehabilitaci připustili, že mohla spadnout z gauče, z křesla, když nebyli doma. Vše tomu odpovídalo. Stav Nessi se sám od sebe ještě před rehabilitací mírně zlepšil, silná ataxie ustoupila, ale stav nebyl stoprocentní. Při první rehabilitaci byl zjištěn velký posun v oblasti krční páteře a velice výrazný blok atlantooccipitálního kloubu. Již po první rehabilitaci se stav Nessi výrazně zlepšil a při druhé rehabilitaci již byl stav úplně v normálu. Nebylo potřeba vyšetření magnetickou rezonancí ani žádná operace! Pomohla Dornova metoda, jako už mockrát v podobých případech.
Závěrem bych chtěla poděkovat lékařskému týmu veterinární kliniky Na Weilovně za důvěru a manželům Novákovým za příkladnou péči o zdravotní stav svého psa, důvěru v mou osobu a umožnění zveřejnění videí. Děkuji!
Nn.craniales:
I.N.olfactorius – čichový nerv
II.N. opticus – zrakový nerv
III.N.oculomotorius – okohybný nerv
IV.N.trochlearis – kladkový nerv
V.N.trigeminus – trojklanný nerv – 3větve n.ophtalmicus, n.maxillaris a n.mandibularis
VI.N.abducens – odtahující nerv
VII.N.intermediofacialis – lícní nerv
VIII.N.vestibulocochlearis – sluchově-rovnovážný nerv
IX.N.glossopharyngeus – jazykohltanový nerv
X.N.vagus – bloudivý nerv
XI.N.accessorius – přídatný nerv
XII.N.hypoglossus – podjazykový nerv
The Canine Touch je jemná metoda, pracující na celotělové, tedy holistické úrovni. Principem The Canine Touch je uvolnění fascií, svalů, šlach a vazů, čímž se zlepší proudění krve a lymfy, detoxikační schopnosti organismu a regenerační procesy těla. Read More
Zábavná forma posilování svalů psa a zvyšování kondice, zlepšení soustředění a propriocepce psa. Balanční cvičení je také vhodným doplňkem rehabilitace psa po úrazech a operacích.
