Category Archive Nezaradené

Rehabilitace psa po cévní mozkové příhodě

Cévní mozková příhoda (CMP), neboli mrtvice představuje závažné neurologické onemocnění, které zasahuje centrální nervový systém náhlým porušením krevního zásobení mozkové tkáně. Akutní fáze rozhoduje o přežití pacienta, fáze po stabilizaci stavu psa je příhodná pro cílenou rehabilitaci. Ta nepředstavuje doplněk léčby, ale její klíčovou součást. Správně vedená fyzioterapie dokáže významně ovlivnit návrat pohybových funkcí, stabilitu i neurologickou adaptaci organismu.

O příčinách, příznacích a první pomoci u mrtvice u psa se dočtete více ve článku ZDE.


Co cévní mozková příhoda způsobí v pohybovém aparátu psa

Rozsah postižení závisí na lokalizaci a velikosti léze. V praxi nejčastěji pozorujeme jednostranný deficit odpovídající hemiparéze až hemiplegii. Pes ztrácí schopnost symetrického stoje, padá na postiženou stranu a při pohybu vykazuje výraznou nekoordinaci, typickým projevem bývá jednostranný náklon hlavy. 

Typické funkční dopady zahrnují:

  • poruchy rovnováhy,

  • propriocepční deficit,

  • opožděné posturální reakce,

  • svalovou slabost,

  • snížený svalový tonus v akutní fázi,

  • rozvoj spasticity ve fázi chronické,

  • rychlou svalovou atrofii,

  • sekundární ortopedické přetížení.

 

Bez cílené terapie dochází k fixaci patologických pohybových stereotypů, které následně limitují funkční návrat i při zlepšení neurologického stavu.


Neuroplasticita – základ návratu funkcí

Schopnost obnovy funkcí po CMP je podmíněna neuroplasticitou, tedy adaptační schopností centrálního nervového systému.

Mozek disponuje možností reorganizace neuronálních sítí, přičemž nepoškozené oblasti mohou částečně přebírat funkce struktur zasažených ischemickým či hemoragickým poškozením. Tento proces je nutné podpořit včasnou rehabilitací a stimulací nervového systému. 

 

Jinými slovy — funkce, které nejsou stimulovány, jsou ztráceny.


Fyzioterapeutické metody u psa po CMP

Rehabilitační plán je vždy individuální a odvíjí se od neurologického nálezu, stability pacienta a fáze onemocnění. 
Rehabilitace psa po mrtvici zahrnuje pasivní mobilizaci ke stimulaci propriocepčních drah, prevenci kontraktur a podpoření cirkulace krve i lymfy. Důležitý je nácvik stoje, aktivaci posturálních svalů a znovuobnovení lokomočních vzorců. Nedílnou součástí je propriocepční trénink a aktivní cvičení za účelem stabilizace postury těla psa a obnovení propriocepce.  Manuální techniky zahrnujeme  k prevenci vzniku funkčních blokád či jejich odstranění. Lze zahrnout i fyzikální rehabilitaci jako laser, elektrostimulaci či magnetoterapii, stejně jako hydroterapii. 

Rehabilitace psa po CMP je multimodální a intenzivní. Vhodná je spolupráce majitele v podobě domácího cvičení, které se od fyzioterapeuta naučí a nutná je úprava domácího prostředí pro imobilního a nebo částečně imobilního psa. 


Hirudoterapie po cévní mozkové příhodě u psa

Hirudoterapie, tedy terapeutické využití pijavic lékařských, představuje doplňkovou metodu neurologické rehabilitace zaměřenou na ovlivnění mikrocirkulace, tkáňové perfuze a sekundárních postischemických změn.  Aplikace pijavic podporuje mikrocirkulaci krve, zlepšuje viskozitu krve, redukuje edém a působí analgeticky. 

Mechanismus účinku

Pijavice během sání aplikují do tkání komplex bioaktivních látek, zejména:

  • hirudin (antikoagulační efekt),

  • bdelliny a egliny (protizánětlivý účinek),

  • hyaluronidázu (zvýšení tkáňové prostupnosti),

  • vazodilatační látky (prevence další CMP)

 

Hirudoterapie neobnovuje zaniklou nervovou tkáň. Jejím přínosem je vytvoření příznivějšího prostředí pro regeneraci a adaptaci.

Účinky hirudoterapie u psa po CMP:

  • snížení svalového napětí,

  • zlepšení tkáňové kvality,

  • zlepšení prokrvení periferních tkání díky vazodilatačnímu účinku, 
  • lepší tolerance cvičení, omezení bolestivosti spastických míst.


Domácí péče o psa po CMP

Každodenní management zásadně ovlivňuje výsledek terapie.

Je nutné, aby prostředí, ve kterém pes žije bylo přizpůsobeno jeho stavu. 
Vhodné jsou následující úpravy:

  • protiskluzové úpravy podlah,

  • eliminaci schodů (výtah, nošení dle možností majitele a váhy psa),

  • asistenci při vstávání,

  • pravidelné polohování,

  • domácí cvičení dle pokynů fyzioterapeuta.

 


Prognóza návratu funkcí

Funkční prognóza je individuální, nikoli však beznadějná.

Rozhodují:

  • lokalizace léze,

  • rozsah poškození,

  • rychlost zahájení rehabilitace,

  • věk pacienta,

  • přidružená onemocnění.

I pacienti s výrazným deficitem mohou při systematické terapii dosáhnout samostatné chůze.

Neurologická rehabilitace je proces v horizontu týdnů až měsíců.

Prognózu výrazně ovlivňuje odkládání rehabilitace a pasivní vyčkávání, že „se to“ nějak spraví samo. 

Cévní mozková příhoda nepředstavuje konečnou diagnózu, ale začátek dlouhodobého terapeutického procesu. Rozsah návratu funkcí není dán pouze velikostí mozkové léze, ale kvalitou a intenzitou následné péče.

Kombinace cílené fyzioterapie, domácího managementu a podpůrných metod — včetně hirudoterapie — umožňuje u řady pacientů návrat k plnohodnotnému životu.

 


 

 
 
 
 

Kurz péče o psího seniora

Kurz je koncipován pro majitele psích seniorů, kteří chtějí aktivně ovlivnit kvalitu i délku života svého psa, nikoli pouze pasivně přihlížet jeho stárnutí.

Během jednodenního programu účastníci získají ucelený přehled o tom, jak systematicky pečovat o fyzickou i mentální kondici stárnoucího psa. Dozví se, jak upravit domácí prostředí tak, aby minimalizovalo přetížení pohybového aparátu a snížilo riziko úrazů, jak cíleně pečovat o tělo psa s ohledem na věkem podmíněné změny a jak efektivně stimulovat jeho kognitivní funkce.

Samostatný blok je věnován výživě a suplementaci — tedy doplňkům stravy vhodným pro psí seniory, kloubní výživě a jejich reálnému přínosu i limitům. Důraz je kladen také na význam pravidelného veterinárního screeningu, včasný záchyt onemocnění a orientaci v akutních stavech, které vyžadují bezodkladné veterinární ošetření.

Odpolední část má praktický charakter. Účastníci si osvojí zásady aktivního cvičení vhodného pro psí seniory, naučí se základy bezpečného strečinku, jednoduché mobilizační techniky zaměřené na fascie a osovou kostru a praktické postupy relaxační masáže s využitím masážních míčků.

Výstupem kurzu je majitel, který rozumí potřebám stárnoucího psa, umí s nimi pracovat v každodenní praxi a dokáže včas rozpoznat situace, kdy je nutný zásah veterinárního lékaře.

 

Pro koho je kurz určen

Vstupním kritériem není kalendářní věk psa, ale jeho aktuální fyzický a mentální stav. Pokud u svého

psa pozorujete alespoň jeden z níže uvedených bodů, je kurz určen právě vám.

Naopak není vhodný pro majitele mladých, zdravých a plně aktivních psů bez pohybových obtíží. Pro tyto psy máme Kurz pro psí sportovce.


Kurz je vhodný, pokud váš pes:

  • již není tak aktivní jako dříve a vnímáte, že „stárne před očima“,

  • hůře vstává, je méně ochotný k pohybu nebo se rychleji unaví,

  • trpí artrózou či jiným degenerativním onemocněním kloubů,

  • má diagnostikované degenerativní změny na páteři,

  • prodělal operaci páteře nebo kloubů a řešíte vhodný režim,

  • je vysloužilý sportovec a hledáte bezpečné aktivity pro vyšší věk,

  • chcete se naučit, jak o tělo psího seniora správně pečovat v domácím prostředí,

  • hledáte možnosti, jak zlepšit kvalitu jeho stáří a prodloužit aktivní život,

  • chcete svému psovi nabídnout společné aktivity, ale nejste si jisti, které jsou vhodné a bezpečné.


Program kurzu Péče o psího seniora

8:00 – 8:15
Příchod účastníků, prezence, přejímka psů

8:15 – 8:30
Zahájení kurzu, organizační informace, představení programu dne

8:30 – 9:15
Základy anatomie pohybového aparátu psa
Jak se orientovat na těle vlastního psa — kostra, hlavní svalové skupiny a jejich význam v praxi

9:15 – 10:00
Co se mění ve stárnoucím organismu
Nejčastější změny pohybového aparátu, nervového systému a smyslů u psích seniorů

10:00 – 10:15
Přestávka

10:15 – 12:00
Veterinární screening a akutní stavy u psích seniorů
Význam preventivních vyšetření, včasný záchyt onemocnění
Praktická orientace v akutních stavech:
– cévní mozková příhoda
– vestibulární syndrom
– selhání ledvin
Kdy je situace urgentní a jak správně reagovat

12:00 – 12:45
Obědová pauza

12:45 – 15:00
Aktivní péče o kondici psího seniora — praktický blok
Cvičení pro udržení fyzické zdatnosti
Cvičení pro podporu mentální kondice a kognitivních funkcí
Jak přizpůsobit zátěž věku a zdravotnímu stavu

15:00 – 15:15
Přestávka

15:15 – 16:00
Domácí prostředí a každodenní management seniora
Úprava prostoru pro bezpečný pohyb
Oblékání psů — kdy má smysl a kdy škodí
Doplňky stravy pro seniory, kloubní výživa 

16:00 – 16:15
Přestávka

16:15 – 17:45
Manuální péče o tělo psího seniora — praktický nácvik
Jednoduchá relaxační masáž
Základy práce s fasciemi
Bezpečné principy pasivního strečinku

17:45 – 18:00
Prostor pro dotazy, shrnutí, ukončení kurzu


Součástí kurzu jsou tištěná skripta. Na místě je možné zakoupit doplňky stravy vhodné pro seniory a kloubní výživu od české firmy Altervet. 

Maximální počet účastníků:  10
(V případě naplnění kapacity budou vypsány další termíny.)

 

Datum konání: 29.3. 2026,  8:30 – 18.00 hod.

Místo: VIP Pets, Studeněves (okres Kladno)

Cena: 3000 Kč

Platební údaje: převodem na číslo účtu 3116175017/3030 . Kurz uhraďte nejpozději do 5 dní od přihlášení. 
Variabilní symbol : 290326
Poznámka pro příjemce : jméno a příjmení účastníka 
Pokud si přejete doklad o zaplacení na IČO/firmu, uveďte to prosím do poznámky pro příjemce
platby. Jinak bude účet vystaven pouze na vaše jméno. 

QR kód pro platbu:
(pouze doplňte částku a VS)


Podmínky účasti se psem

Prosím, zvažte předem, zda váš pes zvládne celodenní pobyt v cizím prostředí a kontakt s dalšími psy. Pohoda a bezpečí psa jsou pro nás zásadní. 

Vzhledem k účasti více psů probíhá na začátku kurzu kontrola zdravotního stavu a očkování. Majitel je povinen předložit očkovací průkaz s platným očkováním.

Z důvodu ochrany zdraví všech účastníků (psů i lidí) se kurzu nemohou účastnit psi s příznaky infekčního onemocnění (např. kašel, rýma, průjem, zvracení). Stejně tak psi s kožním onemocněním bez doloženého potvrzení veterinárního lékaře o jeho neinfekční povaze. V těchto případech bohužel není možné psa do výuky zařadit.

Pro pohodlí psa i plynulý průběh výuky doporučujeme vzít s sebou přepravku nebo jiné klidné místo k odpočinku, zejména během teoretických bloků. Po celou dobu kurzu musí být psi na pevném vodítku.

Majitel odpovídá za chování svého psa a za případné škody jím způsobené. Je povinen zajistit, aby nedošlo ke znečištění výukových prostor. V případě znečištění je nutné uhradit případnou sankci dle provozního řádu pronajímatele, který bude účastníkům zaslán spolu s organizačními informacemi ke kurzu.

Po celou dobu kurzu dodržujeme zásady welfare zvířat. Praktický nácvik nebude probíhat u psů, kteří budou vykazovat známky stresu, strachu nebo výrazného diskomfortu.

Hrubé zacházení se psem není tolerováno. Psi nesmí mít stahovací, elektrické obojky ani halti ohlávky. Pes, který bude opakovaně projevovat agresivitu vůči ostatním psům, bude z kurzu vyloučen.

NENÍ MOŽNÉ SE ZÚČASTNIT S HÁRAJÍCÍ FENOU!

 

Co dělat, když se nemůžete zúčastnit

Pokud vám účast na semináři nevyjde, je možné jednou bezplatně přesunout účast na jiný termín. Tato možnost není časově omezená. O přesun stačí požádat e-mailem nejpozději v den konání semináře do 8:00. Zpětné přesuny bohužel možné nejsou.

Svou účast můžete také převést na jinou osobu. Změnu účastníka je potřeba nahlásit e-mailem, opět nejpozději v den konání semináře do 8:00.

Pokud se rozhodnete účast zrušit a požádat o vrácení kurzovného, je účtován storno poplatek v následující výši:

– zrušení 30 a více dní před konáním semináře: 700 Kč
– zrušení 29–15 dní před konáním semináře: 1 000 Kč
– zrušení 14–7 dní před konáním semináře: 1 500 Kč
– zrušení 6–1 den před konáním semináře: 2 000 Kč
– zrušení v den konání semináře: 2 500 Kč
– v případě neúčasti bez předchozí domluvy uhrazená částka propadá pořadateli

Pokud by došlo ke zrušení semináře z mé strany, vracím kurzovné v plné výši.



PŘIHLÁSIT SE MŮŽETE KLIKNUTÍM ZDE

Fyzioterapie pro psí seniory

V praxi se nejčastěji setkávám s dvěma skupinami majitelů starých psů. Jedni tvrdí, že jejich pes už je starý a fyzioterapie je pro něj zbytečná, druzí přichází se starým psem, který má diagnostikovanou spondylozu, těžkou artrozu, mají potíže s pohybem a vstáváním a k fyzioterapii se upínají jako k poslední možnosti, jak psovi pomoci.

Stáří není nemoc

Stárnutí je nevyhnutelný biologický proces. Často překvapí rychlostí, s jakou se z aktivního parťáka stává opatrný senior. Ztuhlost po ránu, kratší procházky, neochota skákat do auta, pomalejší vstávání. To nejsou normální neduhy stáří, ale signály, že pohybový aparát potřebuje péči.

 

Co se v těle starého psa skutečně děje

S věkem ubývá svalová hmota, šlachy a vazy ztrácejí pružnost, kloubní chrupavky jsou opotřebované a a nervový systém reaguje pomaleji. K tomu se často přidává artróza, spondylóza, dysplazie nebo následky starších úrazů, které si tělo „schovalo na později“. Výsledkem je začarovaný kruh: bolest vede k menšímu pohybu, menší pohyb k dalšímu oslabení svalů a kloubů, a to zase ke zhoršení bolesti.

Ignorovat tento proces znamená nechat psa stárnout zbytečně rychle.

Co umí fyzioterapie u psích seniorů

Fyzioterapie nevrátí čas. Umí ale výrazně zpomalit proces stárnutí. 

Cílem terapie je:

  • snížit bolest a svalové napětí

  • zlepšit hybnost kloubů

  • udržet nebo obnovit svalovou sílu

  • zlepšit stabilitu a koordinaci

  • podpořit soběstačnost psa v běžném životě

 

Kdy je fyzioterapie vhodná

Péče o psího seniora v ideálním případě plynule navazuje na pravidelnou, preventivní fyzioterapii, kterou pes absolvoval již během aktivního života. Jsou velmi patrné rozdíly u starých psů, kterým byla věnovaná péče o tělo během aktivních let a u psů, kteří přichází na první ošetření jako senioři. 

 

  • pro psy s artrózou a jinými degenerativními změnami

  • po operacích kloubů a páteře

  • pro psy s neurologickými obtížemi

  • pro seniory, kteří se hůře pohybují

  • jako prevence rychlého úbytku kondice a svalové hmoty

 

Domácí režim je polovina úspěchu

Fyzioterapie nekončí v ordinaci. Zejména u starých zvířat je pro maximální efekt terapií součinnost majitele. Zásadní roli hraje domácí režim: vhodná zátěž, pravidelný pohyb, kontrola hmotnosti, úprava prostředí (neklouzavé podlahy, rampy, dobře padnoucí, případně podpůrné postroje) a jednoduché cviky, které majitel zvládne sám.

 

Cíl fyzioterapie u seniorů

Fyzioterapie nedokáže ze starého psa  s četnými degeneracemi opěrného aparátu udělat aktivní, mladé zvíře. Fyzioterapie dokáže zpomalit proces degenerací, ulevit od bolesti a prodloužit dobu aktivního života. Možná není překvapivé, že nejvděčněji terapii z rukou fyzioterapeuta přijímají právě psí senioři a ošetření si zpravidla užívají tak, že na fyzioterapii usnou 🙂 . 

 

Chci objednat svého psího seniora na fyzioterapii 

Spondylóza páteře – „jen výrůstky na páteři“ a nebo závažný problém?

Co je spondylóza a jak vzniká?

Spondylosis deformans je chronické, neinfekční onemocnění páteře, které postihuje zejména meziobratlové prostory a přilehlé části obratlů. Charakteristickým projevem je tvorba osteofytů – kostních výrůstků – na okrajích obratlových těl. Tyto výrůstky mohou v některých případech srůstat a tvořit kostěné můstky, což zásadně omezuje pohyblivost páteře. V pokročilých stádiích mohou osteofyty zasahovat do nervových výstupů z páteře a vyvolávat neurologické příznaky. V mnoha případech je zcela bezpříznaková zejména v počátečním stádiu, ale má často za následek výrazné klinické projevy.

Spondylóza se často plete a zaměňuje za spondyloartrozu, což je degenerace, která postihuje kloubní spojení oblouků sousedních obratlů. Na rozdíl od spondylózy, která postihuje těla obratlů a vytváří osteofyty na ventrální straně, spondyloartróza zasahuje kloubní chrupavku, pouzdro i kost kloubní plochy obratle. Dochází ke zúžení kloubní štěrbiny, degeneraci chrupavky, tvorbě kloubních osteofytů a případně i synovitidě (zánět výstelky kloubu). Spondyloartróza je častěji výrazně bolestivá a omezující. 

Častěji se diagnostikuje spondylóza, spondyloartróza je na RTG snímcích obtížněji hodnotitelná a proto je často nediganostikovaná, i když přítomná je. Lépe se tato diagnoza stanovuje prostřednictvím MRI a nebo CT. Obě degenerativní změny se mohou vyskytnout zároveň u jednoho psa, často je spondyloartroza doprovodným jevem spondylozy a nebo diskopatie. 

Příčiny vzniku spondylózy

Vznik spondylózy má více faktorů:

  • Degenerace meziobratlových plotének – konkrétně vazivového prstence meziobratlového disku, která nastává kvůli  přetížení těla v důsledku nadměrné fyzické zátěže nebo nevhodného pohybu. Ztráta elasticity a výšky disku znamená menší schopnost tlumení nárazů a tím pádem se disk snadněji poškozuje. 
  • Chronické přetížení – časté u psů s nadměrnou a nebo nevhodnou fyzickou aktivitou. 
  • Genetická predispozice – výrazná u některých plemen, zejména u boxera, německého ovčáka, labradora apod. 
  • Stárnutí – přirozené opotřebení struktur páteře v kombinaci s jinými faktory. 
  • Nadváha a obezita – zvyšují zátěž pro páteř a urychlují degenerativní procesy.

Ovlivnění pohyblivosti psa

Klinické projevy spondylózy se liší dle rozsahu a lokalizace postižení. V počátečních stádiích bývá onemocnění absolutně bez příznaků a majitel psa vůbec netuší, že jeho pes má nějaký problém. S postupem času dochází k omezení rozsahu pohybu, ztuhlosti zad, bolestivosti při určitých pohybech nebo manipulaci. U psů se často mění postoj, chůze je strnulá a krok zkrácený a objevují se obtíže při skákání, vstávání a v pokročilých stádiích i při běžném pohybu.

Pokud výrůstky začnou utlačovat míšní nervy, objevují se neurologické příznaky – slabost pánevních končetin, nekoordinovaná chůze, změna reflexů nebo ztráta propriocepce. Může docházet také ke snížení senzitivity a nedostatečné či nadměrné reflexní odpovědi. 


Ovlivnění funkce vnitřních orgánů a měkkých tkání 

V pokročilých případech, kdy změny  v páteři utlačují míšní nervy, může dojít k poruše autonomního nervového systému. To může mít sekundární dopad na funkci vnitřních orgánů. Autonomní nervový systém (ANS) reguluje nevolní funkce vnitřních orgánů, jako jsou srdeční rytmus, trávení, dýchání a vylučování. Útlak míšních nervů, zejména v oblasti hrudní a bederní páteře, může narušit funkci ANS, což vede k dysfunkci těchto orgánů.
Nejčastěji nastává porucha vyprazdňování buď v podobě fekální či močové inkontinence a nebo dochází k retenci moči, kdy se pes nemůže zcela vymočit. Často dochází také k poruše peristaltiky trávicího traktu, takže dochází k zácpám, obtížnému vyprazdňování psa a nebo jiným trávicím potížím. V pokročilých stádiích změn v hrudní páteři se lze setkat také s ovlivněním srdeční činnosti v podobě hypo/hypertenze, arytmických poruch a nebo dýchacím potížím.

Spondylóza má na měkké tkáně psa významný sekundární dopad. Přestože primárně postihuje kostní struktury páteře (zejména obratlová těla a úpony vazů), její důsledky se zásadně promítají i do stavu svalů, šlach a  fascií.

Kvůli ztrátě flexibility páteře dochází k nerovnoměrnému zapojení svalových skupin. Nejčastěji dochází k přetížení paravertebrálních, gluteálních a stehenních svalů, a naopak k útlumu hlubokých stabilizačních svalů. Omezený pohyb, bolest a snížená aktivita vedou k postupnému úbytku svalové hmoty zejména v oblasti pánevních končetin a beder. Ztuhlost páteře a omezený pohyb negativně ovlivňují mikrocirkulaci ve svalech a fasciích. Výsledkem je  nedostatečné prokrvení tkání, s čímž souvisí snížená regenerace po zátěži, pomalé hojení mikrotraumat svalových vláken a fascií. 

Celkové dopady spondylózy

Výsledkem spondylozních změn je chronická bolest a s tím spojený stres. Bohužel se často setkávám s názorem, že spondyloza nebolí a psa celkově nijak zásadně neomezuje. Ano, spondylotické změny jsou často vedlejší nález při diagnostice jiných zdravotních problémů a při nižších stupních spondylozy pes nemusí vykazovat známky bolestivosti. ALE vzhledem k tomu, že spondyloza je proces degenerativní, tak se stupeň postižení často a rád zvyšuje a příznaky se začínají manifestovat později. Potom mi přichází na fyzioterapii pes, který má klinické příznaky velmi rozvinuté, stupeň postižení páteře je vysoký a majitel mi hlásí, že psu byla spondyloza diagnostikovaná před x lety, ale psa to nijak neomezovalo a litují, že nepřišli dřív.
Čím dříve je při nálezu spondylozních změn zahájena fyzioterapeutická péče a je upraven pohybový režim a fyzická aktivita, tím pomaleji degenerativní změny postupují a méně psa omezují. 

Pes se spondylozou začíná mít plíživé potíže s fyzickým výkonem. Majitel často vidí problémy svého psa jako projev vyššího věku,  větší fyzické aktivity v poslední době, dlouhé  rekonvalescence po onemocnění a nebo úraze a podobně.  V případě pozvolného úbytku fyzické aktivity a výkonu psa by měly být vyloučeny degenerativní změny na skeletu psa a nebo vnitřní onemocnění zvířete veterinárním lékařem. Byla jsem svědkem mnoha případů, kdy jsem majitele v rámci anamnestického pohovoru před samotnou fyzioterapií referovala na veterinární pracoviště k vyšetření a často byly diagnostikovány prognosticky horší diagnozy, než spondylozní změny páteře…

V pokročilých stádiích onemocnění bývají přítomny i změny chování – pes není tak aktivní, hravý jako dřív, začíná být více unavený, neochotný k pohybu a může vykazovat i známky nekomfortu a nebo agrese v případě neopatrné manipulace. V pokročilých stádiích může být ovlivněna funkce vnitřních orgánů.

 

DISH: tak trochu „jiná spondylóza“

DISH je méně časté, ale závažné degenerativní onemocnění páteře. Na rozdíl od spondylózy postihuje především vazivové struktury okolo obratlů, které postupně osifikují – tedy přeměňují svou strukturu z flexibilní tkáně na tkáň zcela nepohyblivou. U DISH je typické masivní postižení velké části páteře. DISH je často zaměňována za spondylozní změny. Na vzniku DISH se podílí také hormonálně- metabolická nerovnováha. 

Jak DISH poznáme?

  • Typická je masivní, plynulá osifikace podél ventrální strany obratlových těl.
  • Kostní novotvorba není spojena s degenerací meziobratlových plotének.
  • Obvykle postihuje minimálně tři sousedící obratle. 

 

Jak pomoci psu s diagnostikovanou spondylózou, spondyloartrózou nebo DISH?

  • Pokud se některá z degenerativních změn diagnostikuje jako náhodný nález a pes nemá klinické příznaky, je velmi vhodné začít docházet na pravidelnou fyzioterapii, přehodnotit sportovní aktivity psa a zaměřit se na ideální váhovou kondici psa i dobrou svalovou kondici zvířete, především dobrou kondici hlubokého stabilizačního systému psa.
  • Vhodné je omezit nadbytečný pohyb po schodech dle možností prostředí, kde pes žije. Dále je nutné omezit pohyb po kluzké podlaze (běhouny, protiskluzové podložky) a vyhnout se prudkým skokům a rotačním pohybům (především aportování a aktivity jako flyball, sportovní obrana). 
  • V případě klinických projevů je na místě symptomatická léčba v podobě NSAID, kloubní suplementace atd.

  • Zamezit prochladnutí psa! Nenechávat jej ležet v místě, kde je průvan, v případě promočení psa po plavání, zmoknutí a nebo koupání důkladně vysušit srst psa. V zimě a chladném počasí chránit záda psa FUKNČNÍ dekou jako například Hurrta a nebo Nonstop. Vhodné je používat regenerační oblečky jako Back On Track Mesh. 

Jak vlastně zjistit, že má pes spondylózu?

Jedině včasnou diagnostikou pomocí RTG vyšetření. Existuje mnoho plemen, které mají v rámci vyšetření uchovnění doporučené (povinné?) vyšetření mimo jiné na spondylozu páteře. Bez ohledu na vyšetření v rámci chovnosti doporučuji při preventivní fyzioterapii především u psů s vysokou fyzickou zátěží vyšetření před zahájením sportovní kariéry psa a ideálně dle nálezu i v jejím průběhu. Pokud se diagnostikuje degenerace páteře až po vzniku klinických projevů, ztratili jste mnoho času, kdy jste mohli rychlost degenerace ovlivnit…

Dočetli jsme se, že spondylóza nebolí…

Tvrzení, které mě spolehlivě zvedne ze židle. Ráda přirovnávám spondylozní změny páteře k Bechtěrevově nemoci u člověka, která je přirovnatelná právě k těmto změnám u psa, i když příčiny vzniku jsou jiné a postavení a zatížení páteře je rozdílné. Spondyloza v počátečním stádiu bez klinických projevů způsobuje lehký nekomfort psa, ale klinické projevy jsou důsledkem omezení mobility páteře a psa v takovém stádiu rozhodně záda bolí. 

 

Závěrem

Spondylóza, spondyloartróza i DISH jsou závažná onemocnění páteře, která významně ovlivňují kvalitu života psa. Ačkoli jejich příčiny a projevy se liší, přístup ke zvládání obtíží je podobný: důraz na včasnou diagnostiku, důslednou fyzioterapii a regulaci zátěže. 

Fyzioterapie je klíčovou součástí prodloužení aktivního života psa. Nutná jsou opatření jako regulace nadváhy, úprava pohybového režimu psa. Ke zvýšení životního komfortu psa je společně s fyzioterapií vhodná suplementace vhodně zvolenou kloubní výživou a v pokročilých stádiích je nutná medikace v podobě NSAID apod. ze strany veterinárního lékaře. Spondyloza, spondyloartroza i DISH nemusí nutně významně znamenat fatální diagnozu vedoucí k euthanasii, ale bohužel tomu v některých případech bývá. Je vhodné především u psa ve sportovní zátěži pravidelně sledovat stav páteře pomocí RTG vyšetření z důvodu včasného záchytu degenerace páteře a samozřejmě pro psa zvolit optimální fyzickou zátěž v kombinaci s preventivní fyzioterapií a kvalitní péče o psa v zátěži – tedy před aktivitou rutina  warm up a po aktivitě cool down. Z pohledu fyzioterapeuta doporučuji používání regeneračních dek pro psy jako například Back On Track Mesh u psů ve sportovní zátěži a samozřejmostí by měla být kvalitní výživa zvířete. 

 

 

zdroje:
Morgan J. P. et al. (2004)
Prevalence of spondylosis deformans and estimates of genetic parameters in Italian Boxer dogs.
Veterinary Radiology & Ultrasound, 45(5), 539–546.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/14753351/
Hirvonen L. et al. (2024)
Detection of spondylosis deformans in thoracolumbar and lumbar radiographs of dogs using deep learning.
Frontiers in Veterinary Science.
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fvets.2024.1334438/full
Resnick D., Niwayama G. (1976)
Radiographic and pathologic features of diffuse idiopathic skeletal hyperostosis (DISH).
Radiology, 119(3), 559–568.
Meij B. P. et al. (2014)
Computed tomography features of canine DISH.
ResearchGate.
https://www.researchgate.net
Stem Cell Vet (n.d.)
Spondylosis in Dogs: Diagnosis and Management.
https://www.stemcellvet.co.uk/spondylosis-in-dogs/The Veterinary Journal (2021)
Association between spinal disorders and urinary dysfunction in dogs.
 Duke’s Physiology of Domestic Animals
 

Manuální terapie pro štěňata – KISS syndrom se netýká jen dětí

Fyzioterapie pro zvířata se stala běžnou součástí péče o pohybový systém našich chlupatých parťáků. Zvířecími pacienty jsou dospělá zvířata s pohybovými obtížemi, zvířata po operacích a nebo s degenerativními onemocněními pohybového aparátu. Dokonce se zvýšil počet majitelů, který svým zvířatům dopřává preventivní, pravidelné ošetření.

Ale proč by štěně potřebovalo fyzioterapeuta?

Při porodech, kdy štěňata procházela porodními cestami obtížně a nebo s dopomocí majitele feny vznikají především blokády atlantooccipitálního skloubení, tedy blokády skloubení lebky a krční páteře. V humánní medicíně je znám pojem KISS syndrom (Kopfgelenk-Induzierte-Symmetrie-Störung), který se vyskytuje u novorozenců. Nepodařilo se mi dohledat žádný zdroj informací o KISS syndromu u zvířat v odborné veterinární literatuře (pozn. autora -8/2024). Terapeuti však tento syndrom znají ze své praxe i u zvířecích mláďat. 

Co je KISS syndrom u štěněte?

KISS syndrom je blokáda hlavových kloubů, vzniklá porodním traumatem při mauálním vybavování štěněte z porodních cest, při zaklínění štěněte v porodních cestách a nebo při vybavení štěněte při císařském řezu. Blokáda může vzniknout i špatnou polohou plodu v děloze feny a nebo zalehnutím/zašlápnutím štěněte fenou.

(KISS syndrom u dětí:“ KISS syndrom (Kinematic Imbalance due to Suboccipital Stress) je v překladu porucha symetrie způsobená změnou v oblasti hlavových kloubů.
Zpravidla je tento nepřirozený tlak na krční páteř zapříčiněn rotačními pohyby a tlakem při porodu (tah za hlavu), operativním porodem nebo císařským řezem, předčasným porodem, vícečetným těhotenstvím, dítě v pozici koncem pánevním aj. “ – zdroj definice – https://www.meyra.cz/slovnik-pojmu-kiss-syndrom.html)



Jak se KISS syndrom štěněte projevuje? 

  • náklon hlavičky při jednostranné blokádě (pokud je blokáda oboustranná, náklon hlavy nemusí být přítomný)
  • horší motorika štěněte
  • přecitlivělost na doteky především v oblasti hlavy, krku
  • zvýšená vokalizace oproti ostatním z vrhu
  • štěně hůř saje mléko a nebo není schopno přisátí
  • mládě celkově neprospívá – má menší váhové přírůstky, zaostává motoricky i kognitivně za sourozenci
  • štěně se může stranit her se sourozenci

 

U štěňat vznikají i jiné blokády, než atlantooccipitálního skloubení. Nalézáme především blokády v křížokyčelní oblasti, které bývají též následkem porodu a často jsou přítomny u blokád hlavových kloubů a u starších štěňat vznikají drobné blokády vzniklé kolizemi s ostatními štěňaty při hrách, při pádech a nebo při kolizích s většími psy v době rané socializace. 

Jemná, manuální terapie je vhodná pro štěňata bez viditelných obtíží v rámci prevence především po těžších porodech.

U štěněte, které zaostává ve vývoji a celkově neprospívá je nutné vyšetření veterinářem a vyloučení jiných vrozených vad zvířete. Následně lze štěně manuálně ošetřit.

 

Pořídili jsme si štěně. Kdy je vhodná návštěva fyzioterapeuta? 

Pokud chcete začít s prevencí od útlého věku štěněte, první návštěvu fyzioterapeuta absolvovat už  po kompletním očkování ve třech měsících. Kromě manuálního ošetření těla štěně zvykáte na manipulaci a mládě získává další zkušenost v rámci socializace. Samozřejmě můžete přijít se štěnětem později, nejčastěji dochází na prevenci majitelé s půlročními zvířaty. 

Jsem chovatel. Kdy je vhodné ošetření?

Jestliže všechna štěňata prospívají, sají mléko a nepozorujete žádný problém, doporučuji preventivní ošetření vrhu ve věku +4 týdny. V případě, že má nějaké štěně některý z výše uvedených problémů, po vyšetření veterinářem lze ošetřit prakticky novorozené štěně. 

 

Na fotkách je hovawartí  vrh D CHS Z Milkova dvora, který byl ošetřen ve věku čtyř týdnů preventivně. Fena měla těžší porod a většina štěňat prošla porodními cestami s asistencí majitelky feny. (Foto Iva Simková)

 

 

 

 

 

 

 

 

Plavání se psem

Se začátkem léta přichází sezóna koupání psů v přírodních tocích. Mnoho majitelů psů nedočkavě horké letní teploty vyhlíželo už od jara, aby mohli se psem plavat kondičně a nebo v rámci rehabilitace psa. 
Plavání je pro psa i člověka skvělá pohybová aktivita, ale konkrétně u psa má plavání spoustu „ale“. 

DÉLKA PLAVÁNÍ A RIZIKO PŘEHŘÁTÍ 


Plavání je pro psa  fyzicky náročná aktivita. I pro člověka, pokud plave kondičně a nebo závodně. Pes se sice tváří, že by vydržel plavat nekonečně dlouho a majitel má pocit, že se pes ve vodě ochlazuje, takže je všechno v pořádku. 
Jenže pes se může během poměrně krátké doby přehřát i při plavání. Kvůli tomu, že plavání je fyzická aktivita, dochází při svalové práci ke zvyšování tělesné teploty. Díky tomu, že chladnější voda ochlazuje povrch těla psa dochází k vazokonstrikci (stažení) povrchových cév, takže se zvýší teplota tělesného jádra.  Při plavání pes nemůže využít svůj nejúčinnější ochlazovací mechanismus- dýchání s otevřenou tlamou a přehřátí na sebe nenechá dlouho čekat. 
Takže při aportování z vody i při kondičním tréninku se držte pravidla, že pes by měl plavat maximálně patnáct minut a potom několik minut odpočívat. 
Jak poznat přehřátého psa a jak mu poskytnout první pomoc se dočtete ZDE.

OTRAVA VODOU

Jakkoliv to zní hloupě a nebo nemožně, vodou se lze opravdu „otrávit“. Otrava vodou a nebo intoxikace vodou je takový lidový název pro hyperhydrataci. Tak jako někdo může zemřít v důsledku dehydratace, může zemřít v důsledku hyperhydratace.
U člověka je to následkem hloupých soutěží o tom, kdo vypije více vody:

(zdroj: zpravy.aktualne.cz)

U psa se taková nehoda  stane velmi snadno při hraní s kropicí hadicí a nebo automatickým kropičem vody. Při dlouhém aportování, kdy společně s hračkou pes spolkne i trochu vody se příhoda může stát také, stejně jako při chytání vlnek vody z paddleboardu a nebo loďky. 
Více o intoxikaci vodou se dočtete ve článku ZDE.

Dalším rizikem při dlouhém pohybu psa ve vodě je SYNDROM MRTVÉHO OCASU. O něm se dočtete více v tomto článku.

PLOVACÍ VESTA PRO PSA

Pro někoho je to nesmyslný výstřelek, protože přece každý pes umí plavat… 
Vesta má hned několik důvodů, proč ji vašemu psu na plavání pořídit:

– Ne každý pes je dobrý plavec. Některá plemena jsou obecně horší plavci z hlediska anatomické stavby, která nedovoluje psu dobře plavat – kratší krk, zavalité tělo a kratší nohy jsou pro plavání nevýhodou. Pes získá v plavání jistotu díky tomu, že jej vesta nadnáší. 

– Pokud pes plave kondičně a je vynikající plavec, tak i pro něj je vesta výhodou. Vesta drží tělo ve vodorovné pozici, takže pes zatěžuje rovnoměrně přední i zadní končetiny než bez vesty, kdy pes zatěžuje více přední končetiny.  A navíc vesta zvyšuje odpor- takže pes si víc „mákne“.  Pokud plave vedle paddleboardu a nebo lodi, můžete ho za poutko vesty na plavidlo z vody vyzvednout na pravidelné přestávky během tréninku. 

– Máte jistotu, že se pes neutopí. I sebelepší plavec se může unavit, chytit křeč do končetin a nebo být stržen spodním proudem. 

-Rehabilitační plavání  je také důvod k pořízení vesty. Opět platí, že vesta psa udržuje na hladině ve vodorovné pozici a pes plave rovnoměrně všemi čtyřmi končetinami. A to opravdu chcete, pokud se váš pes má dostat do kondice po operaci a nebo úraze. 

(www.nonstopdogwear.com)

 

JAKOU VESTU VYBRAT

Na trhu je k dostání nepřeberné množství vest. První kritérium, který je potřeba se řídit je udaná nosnost vesty a druhé je délka. Vesta nesmí zasahovat přes celá bedra  ke kořeni ocasu. Ocas je „kormidlo“ a rozhodně nemůže být překrytý částí vesty. Z pohledu fyzioterapeuta je ideální, když vesta dosahuje přechodu hrudní a bederní páteře a nebo do poloviny bederní páteře. Další kritérium je správná velikost- psu musí vesta sedět tak, aby nebránila pohybu končetin a  psa nikde netlačila. 
Vyhněte se prosím nákupu vesty od nekvalitních výrobců, kteří sice vyrábí vesty pro psy se žraločí ploutví na hřbetu, ale nemají ani ponětí o nutnosti kvalitního a funkčního střihu vesty a nutnosti poutka na nouzové vytažení psa z vody. Doporučuji výrobce Non-Stop a nebo Hurrta. 

A CO S MOKRÝM PSEM PO PLAVÁNÍ?

Nechat psa mokrého po vykoupání se může nehezky vymstít. Ostatně právě nevysušený pes a následná ošklivá blokáda v křížokyčelní oblasti mého psa mě před devíti lety přivedla na cestu fyzioterapie…. 
Pokud se váš pes jen tak smočí ve vodě, tak velmi pravděpodobně nepronikne voda úplně k podsadě. Ale pokud pes bude plavat delší dobu, bude promočený úplně. Pes s dlouhou srstí a podsadou schne mnoho hodin. Pes s krátkou srstí a bez podsady uschne relativně rychle. 
Pokud nechcete, aby delší aktivitu ve vodě váš pes odnesl zánětem močových cest, syndromem mrtvého ocasu, zapařenou kůží a nějakým super hotspotem, tak se psovi věnujte i po vykoupání. U psů sportovců a nebo v rekonvalescenci následující řádky platí dvakrát tolik!


– Psa po vykoupání vysušte ručníkem – za mě se fakt vyplatí investovat do ručníku z PVA materiálu, který také najdete pod názvem mokrý ručník, speed dry ručník a podobně. Na psy nepoužívám již nic jiného.

(www.surtep.cz)

 

– Osušeného psa pročesejte kartáčem, pokud má dlouhou srst a nebo srst s podsadou.

– Na psa s opravdu hustou srstí není ostuda vzít doma fén a pořádně vysušit. Opravdu věřte tomu, že pes s bohatou srstí a podsadou se zdá být suchý, ale jakmile zajedete prsty do podsady, zjistíte, že je podsada vlhká hodiny… Že se nic nestane? Nechte si na sobě po koupání vlhké plavky. ( Mimochodem u nás na urgentu Na Františku urologii nemáme, až budete shánět pohotovost se zánětem močáku 🙂 ). 


– Na vysušeného, vyčesaného psa můžete dát na urychlení uschnutí deku Back On Track Mesh. Odvádí vlhkost, srst se nezapaří a meshka je regenerační deka. Takže pro psy po kondičním a nebo rehabilitačním plavání je to opět bonus navíc. 


(www.dogfitness.cz)

 

 

Proč nepoužívat chladící vesty pro psy

Chladící vesta pro psa má svoje stoupence, kteří vestu pro psa používají a pak má svoje odpůrce. Mezi ultimátní odpůrce chladících vest pro psy patřím i já. 

Na úvod článku několik faktů k přirozeným termoregulačním mechanismům psa: 

🐾 Srst psa je důmyslný prostředek k udržení tepelného komfortu psa. Za předpokladu, že srst je s podsadou a je dobře udržovaná kartáčováním- majitel ji pravidelně zbavuje odumřelé srsti. V létě srst vytváří izolační vrstvu před slunečním zářením a teplem. Více o termoregulaci psa prostřednictvím srsti a o tom, proč nestříhat psa s podsadou se dočtete ve článku ZDE.

🐾Termická polypnoe. Zrychlené dýchání psa také udržuje v teplotním komfortu za předpokladu, že psa majitel nevláčí po rozpálených chodníkách a nebo nenechá psa běhat vedle kola po cyklostezce. Pokud pes dýchá horký vzduch ohřátý rozpáleným asfaltem, opravdu se moc neochladí. Každopádně se pes prostřednictvím zrychleného dýchání ve frekvenci až 220/min ochlazuje prostřednictvím evaporace z povrchu sliznice tlamy a dýchacích cest v dutině nosní. Značně znevýhodněna jsou plemena s kratší nosní částí lebky- brachycephalická plemena jako boxer, stafbul, mops, buldoček, čivava, opičí pinč a podobně. 

🐾Pes se nepotí tak, aby ho pot ochlazoval. Letos se začal šířit mýtus o tom, že pes se ochlazuje pocením tlapek. Ano, pes má na tlapkách potní žlázy. Ty ovšem slouží k zvlhčování povrchu polštářku a lepší přilnavosti k povrchu. Rozhodně nemá pocení tlapek zásadní vliv na ochlazení psa.

🐾Přirozené chlazení psa: Pes vyhledá chladné místo, popřípadě louži s bahnem (jako autorky stafbulí prasátko) a chladí si břicho a vnitřní stranu stehen. Proč? Dochází k ochlazování krve ve velkých cévách – hrudní, břišní aortě, dolní duté žíle, stehenních tepnách, cévní pleteni střev a krvi ve velkých zásobárnách krve- v játrech a slezině. Sekundárně se pak ochlazuje zbytek těla. Samozřejmě dochází k chlazení měkkých tkání na končetinách a břiše. Příroda to dobře vymyslela…

 

A PROČ NEPOUŽÍVAT CHLADÍCÍ VESTU?

❗️Při použití chladící vesty psu chladíme záda, velké svalové skupiny pažního pletence, a hrudníku. Toto je absolutně v rozporu s přirozenými ochlazovacími mechanismy psa. Navíc hrozí prochladnutí a následná bolestivost svalů. 

❗️ U psů s artrozou a nebo spondyloartrozou může chladící vesta zvyšovat bolestivost postižených kloubů a snižovat jejich mobilitu.

❗️U delších vest hrozí nachlazení ledvin, močového měchýře a u psů prostaty.

❗️ Pes je závislý na rozhodnutí člověka, že teď se bude chladit. To, že pes chladící pomůcky často ani používat nechce dokladuje fakt, že většina psů nevyhledává ani ležení na chladících podložkách. Každopádně pes by měl rozhodovat sám, kdy se chce chladit a jak dlouho – což je možné jen nabídnutím chladící podložky. 

CHLADÍCÍ VESTA A SPORT

Bohužel se začal šířit trend používání chladících vest při sportu. V první řadě mi přijde absolutně zcestné sportovat se psem v teplotách, při kterých je nutné psa chladit, aby se nepřehřál. A v druhé řadě je použití chladící vesty při sportovní zátěži absolutní nepochopení fyziologie pohybového aparátu. 

Před fyzickou zátěží psa (koně, člověka…) je nutno provést krátkou a dynamickou rozcvičku známou jako warm up. Tedy rozehřátí. Warm up má několik benefitů pro tělo psa:

🐾 Připravujete psychicky psa na nadcházející aktivitu. Pokud se rozcvička před výkonem stane běžnou rutinou, pes se během rozcvičky natěší na následnou aktivitu, zkoncentruje se a psychicky připraví na požadovanou práci. 

🐾 Zahřáté svaly minimalizují zranění. Znáte to. Ráno vstanete z postele a jste celí ztuhlí. Jakmile se trošku rozhýbete, jste o poznání mobilnější. Tak stejně u psa. Svaly, které nejsou zahřáté vykonávají pomaleji svou práci, svalová vlákna reagují pomaleji. Jakmile se ke svalům dostane více krve a kyslíku, zvýší se tělesná teplota vzniklá svalovou prací svaly jsou aktivnější, pružnější a připraveny na svalový výkon.

🐾 Rozcvička zvýší tepovou a dechovou frekvenci. Tím pádem se zvýší průtok krve cévami a zvýší se přísun kyslíku. To znamená více výživy i pro buňky svalů, které mají z čeho čerpat na následný výkon.

Pominu fakt, že hodně „profesionálních“ kynologů začíná aktivitu se psem ihned po vytažení psa z kenely a nebo auta. To je úplně jiná a hodně smutná kapitola. 

Ale pokud majiteli psa přijde logické, že na výkon zvířete potřebujeme zahřáté svaly a  roztažené fascie, aby tělo mohlo podat maximální výkon, kde je prostor pro CHLAZENÍ SVALOVINY PŘI SPORTOVNÍM VÝKONU???

Zvýšení tělesné teploty je přirozený mechanismus způsobený svalovou prací. A zase – příroda to tak vymyslela. Jen člověk je tak blbej, že zvíře žene do extrémních výkonů v extrémním počasí a myslí si, že to zachrání tím, že na psa obleče chladící vestu. 
JE TO ABSOLUTNĚ KONTRAPRODUKTIVNÍ VĚC. 
Místo, aby svaly pracovaly zahřáté, cévy byly roztažené a tím byl zajištěn maximální průtok krve pro zajištění přísunu živin a kyslíku uděláme to, že cévy na povrchu těla se chladem stáhnou, svalová vlákna se chladem stáhnou také. Toto jsou ideální podmínky pro zranění svalů, vazů a nebo šlach. 

Vím, že článek se nebude líbit výrobcům chladících vest určených pro sport se psem, profesionální canicrossaře a mushery, kteří tak zastávají a propagují používání chladících vest při sportu.

Já ale kopu za welfare zvířat a zdravý rozum. Sport se psem je super. Výkony, které dokážou psi podávat jsou mnohdy opravdu extrémní. Stojí to za to? 
Sport se psem už není pro zdraví, ale spíše o zdraví… 

Užívejte krásné léto a vězte, že tréninky v horkém létě a ohromující výkony nejsou víc než pohoda a zdraví psa….

 

 

 

Provozovna Aš -TRVALE UZAVŘENO

 

 

Po dvou letech bude znovu otevřena provozovna v Karlovarském kraji. Se psy mě budete moci navštěvovat v Aši od července 2022. 

Adresa nové provozovny je SKŘIVÁNČÍ 50, AŠ (Psí salon Daisy)

 

 
Při návštěvě vás žádám o následující: 

  • Psy mějte vždy na vodítku.
  • Nenechte močit svého psa na fasádu budovy! Exkrementy po svém psu uklízejte. 
  • NEVSTUPUJTE DO BUDOVY BEZ VYZVÁNÍ- po příchodu volejte na můj telefon – přijdu si pro vás. 

PARKOVÁNÍ: 
Vedle domu s provozovnou je dvorek, kde můžete zaparkovat kdekoliv. Autem neblokujte vjezdy do garáží ani vrat. 


Termíny terapií září- listopad 2023: 

září 25.9. 26.9.    
říjen 23.10. 24.10.    
listopad v přípravě      
         

Na termíny se můžete objednat telefonicky a nebo e mailem. 

Provozovna PRAHA (Roztoky u Prahy)

Adresa  provozovny je  NÁDRAŽNÍ 21, ROZTOKY U PRAHY.

Vchod je přímo z ulice, společný s butikem s oblečením – dveře vlevo

POZOR- VZHLEDEM K UZAVŘENÍ PARKOVIŠTĚ U NÁDRAŽÍ JE V OKOLÍ PROVOZOVNY ZTÍŽENÉ PARKOVÁNÍ – záchytné parkoviště naleznete v ulici Tiché údolí 2318. 

Pokud používáte navigaci WAZE, dovede vás přímo ke vchodu, pokud zadáte Fyziopes.cz – fyzioterapie pro psy. To samé umí i Google navigace po zadání Fyzioterapie, rehabilitace a Dornova metoda pro psy a koně.

Doprava
Autem:  Ulice Nádražní navazuje na příjezdovou komunikaci z Prahy. Za viaduktem první velkou křižovatku projedete rovně a hned za křižovatkou je zelenomodrý bytový dům, v přízemí jsou bílé plastové dveře se dvěmi výlohami.
Parkování je bezplatné v ulici a nebo dole u zámku, případně na parkovišti u křižovatky. V dopoledních hodinách bývá často plnější, v pozdně odpoledních hodinách zaparkujete pohodlně.

MHD:

Příměstský vlak z Libně-Holešovic- Masarykova nádraží-Podbaby-Sedlece (a nebo Kralup-Dolan-Řeže). Zastávka Roztoky u Prahy. Z nádražní budovy dojdete k přechodu pro chodce, přejdete, projdete kolem kavárny doleva cca 100 m k zelenomodrému domu. Od přechodu je již vidět vchod s výlohami. Viz foto.
Autobus– linka 340/350 z Vítězného náměstí- zastávka Roztoky-Nádražní. Pár metrů naproti zastávce je Nádražní 21. Viz foto.

Nevstupujte prosím bez vyzvání- je možné, že pokud přijdete dřív, v provozovně bude jiný pes.
MĚJTE PSA NA VODÍTKU. VCHOD JE SPOLEČNÝ PRO BUTIK A MOU PROVOZOVNU A NEBUDU ŘEŠIT STÍŽNOSTI NA POBÍHAJÍCÍ PSY V BUTIKU.
Jen prosím nevyžadujte ošetření dříve než ve sjednaný čas. Pokud jste přijeli dříve, vedle provozovny je kavárna KOFÍÍÍ, kde jste vítáni i s vaším (vychovaným psem), případně můžete zavítat na vycházku do okolí- Svojsíkovy sady jsou kousek z Nádražní ulice (směr Tiché Údolí).

Proč stříhat psovi drápy

Dlouho jsem přemýšlela, jak sepsat problematiku (ne)stříhaných drápů psa, než jsem našla zahraniční názorný zdroj, který využívám ve svém článku pro lepší názornost. 
Drápy psa jsou mnoha majiteli opomíjená část těla, přestože většina majitelek úzkostlivě dbá o stav svých „drápků“, na svého psa většinou v tomto směru zapomíná a nebo péči vede do bizarního extrému. Věděli jste, že existuje speciální lak na psí drápy? 



Trocha anatomické teorie k lepšímu pochopení…

Pes má na předních končetinách pět prstů (první prst je zakrnělý, většinou s normálně vyvinutým drápem). Na zadní končetině má pes čtyři prsty. U některých plemen se vyskytují paspárky a nebo dvojité paspárky, které jsou plemenným znakem například u beauocerona. Největší styčná plocha tlapy psa je metatarzální polštářek, přičemž prsty psa se při pohybu aktivně dotýkají země také. Pes jimi vyrovnává nerovnosti terénu a aktivně je zapojuje při chůzi po nestabilním podloží. Prsty jsou také aktivně zapojované při odskocích a doskocích. To samé s prsty dokázal člověk v době, kdy nenosil boty. A dokáže to i dnes, když boty nenosí – aktivní barefootisti dobře ví, jak moc jsou prsty v pohybu v terénu zapojovaná část končetiny přesto, že jsme ploskochodci. 
Každý prst sestává z několika článků tvořenými spěnkovou kostí, korunkovou kostí a kostí drápovou. Na drápovou kost se upíná dorzální drápový vaz, společný natahovač prstů a hluboký ohybač prstu, ve kterém je navíc ještě uložena střelková kost, což je malá sezamská kostička. Na drápové kosti je samotný dráp, na jehož povrchu je rohový toulec drápu. Polštářky prstů jsou tvořeny podkožním vazivem a na jejich povrchu je polštářek z bradavkovité rohoviny. Na polštářcích se nachází potní žlázy, které neslouží k ochlazování psa, ale zvlhčení povrchu tlapky, což zajišťuje lepší přilnavost k povrchu. 

Ve chvíli, kdy má pes dráp přerostlý, mění se sklon článků prstů psa, dochází k vychylování osy prstu a tím změně postoje končetiny. Výsledkem je  přetěžování vazů prstů a následně vazů a svalů distální části končetin a vzniká špatný pohybový vzorec. Pes přenáší těžište více na metatarzální polštář, aby odlehčil prstům.  Často najednou pes začne kulhat a nikdo neví proč…

U přerostlého drápu je navíc mnohem větší pravděpodobnost, že si pes dráp někde utrhne a to nechcete. Psa to bolí, hodně to krvácí a vy pak po nocích vypisujete na facebook do psích skupin co jako máte dělat, že psovi visí dráp  a hrozně to teče. 
Další věc je ta, že pokud máte psa v bytě, kde je hladká podlaha a pes má přerostlé drápy, tak mu to klouže. Hodně. Pokud teda opomenu zničenou podlahu, ničíte si psa. 



Další samostatná kapitola je o tom, že majitel není schopen naučit svého psa od štěněte, že se mu drápy stříhají (kouká se mu do tlamy, do uší, občas se musí někde položit a nechat prohlédnout atd..), takže většina majitelů sice ví, že jejich pes má přerostlé drápy, ale když on prostě nemá to stříhání drápů rád.. Potom obrážejí se psem nejrůznější salony a veteriny, drápy se stříhají tak, že na psovi leží čtyři lidi a je z toho úplně zbytečná komedie  a stres pro psa (a personál). 

Frekvence stříhání a jak stříhat? 

Rozhodně nestačí jednou za rok oprášit kleště na nehty a mít pocit, že povinnosti bylo učiněno za dost. Zároveň nelze říct, jak často. Pohybově aktivnější psi budou potřebovat drápy stříhat méně často než pes, který dvakrát denně obejde panelák po trávě. Starý pes s artrozou, který má pohybový vzorec změněn bude mít drápy buď obroušené až na lůžko a nebo naopak přerostlé.  Takže drápky pravidelně kontrolujte a průběžně zkracujte. Na trhu je bezpočet typů kleští na drápy a alternativou je bruska na psí drápy, která dobře poslouží u psa, který má hysterický záchvat při pohledu na kleště. Každopádně i broušení bruskou je potřeba psa naučit postupně a co nejvíc pozitivně, nebo bude mít hysterický záchvat při pohledu na kleště a při pohledu na brusku 🙂 . 

  • dráp střihejte podle obrázku níže (v modré linii)
  • drápy stříhejte po malých kouscích, abyste zamezili narušení drápového lůžka. Pokud ve středu ustřiženého drápu vidíte černý bod, dráp více nestříhejte. Jedná se o začátek drápového lůžka.
  • správně zastřižený dráp by se neměl dotýkat podlahy, ale přibližně dva milimetry nad zemí
  •  pokud se na stříhání drápů necítíte, navštivte veterináře a nebo psí salon
  • drápy kontrolujte pravidelně alespoň 1x měsíčně a případně zastřihněte nově dorostlou rohovinu. Pokud necháte drápy přerůstat, začne se prodlužovat i drápové lůžko.
  • při terapiích stříhám drápy automaticky v provozovně, pokud je to potřeba





    Zdroj obrázků: Educational Dog Memes