Co je spondylóza a jak vzniká?
Spondylosis deformans je chronické, neinfekční onemocnění páteře, které postihuje zejména meziobratlové prostory a přilehlé části obratlů. Charakteristickým projevem je tvorba osteofytů – kostních výrůstků – na okrajích obratlových těl. Tyto výrůstky mohou v některých případech srůstat a tvořit kostěné můstky, což zásadně omezuje pohyblivost páteře. V pokročilých stádiích mohou osteofyty zasahovat do nervových výstupů z páteře a vyvolávat neurologické příznaky. V mnoha případech je zcela bezpříznaková zejména v počátečním stádiu, ale má často za následek výrazné klinické projevy.
Spondylóza se často plete a zaměňuje za spondyloartrozu, což je degenerace, která postihuje kloubní spojení oblouků sousedních obratlů. Na rozdíl od spondylózy, která postihuje těla obratlů a vytváří osteofyty na ventrální straně, spondyloartróza zasahuje kloubní chrupavku, pouzdro i kost kloubní plochy obratle. Dochází ke zúžení kloubní štěrbiny, degeneraci chrupavky, tvorbě kloubních osteofytů a případně i synovitidě (zánět výstelky kloubu). Spondyloartróza je častěji výrazně bolestivá a omezující.
Častěji se diagnostikuje spondylóza, spondyloartróza je na RTG snímcích obtížněji hodnotitelná a proto je často nediganostikovaná, i když přítomná je. Lépe se tato diagnoza stanovuje prostřednictvím MRI a nebo CT. Obě degenerativní změny se mohou vyskytnout zároveň u jednoho psa, často je spondyloartroza doprovodným jevem spondylozy a nebo diskopatie.
Příčiny vzniku spondylózy
Vznik spondylózy má více faktorů:
- Degenerace meziobratlových plotének – konkrétně vazivového prstence meziobratlového disku, která nastává kvůli přetížení těla v důsledku nadměrné fyzické zátěže nebo nevhodného pohybu. Ztráta elasticity a výšky disku znamená menší schopnost tlumení nárazů a tím pádem se disk snadněji poškozuje.
- Chronické přetížení – časté u psů s nadměrnou a nebo nevhodnou fyzickou aktivitou.
- Genetická predispozice – výrazná u některých plemen, zejména u boxera, německého ovčáka, labradora apod.
- Stárnutí – přirozené opotřebení struktur páteře v kombinaci s jinými faktory.
- Nadváha a obezita – zvyšují zátěž pro páteř a urychlují degenerativní procesy.
Ovlivnění pohyblivosti psa
Klinické projevy spondylózy se liší dle rozsahu a lokalizace postižení. V počátečních stádiích bývá onemocnění absolutně bez příznaků a majitel psa vůbec netuší, že jeho pes má nějaký problém. S postupem času dochází k omezení rozsahu pohybu, ztuhlosti zad, bolestivosti při určitých pohybech nebo manipulaci. U psů se často mění postoj, chůze je strnulá a krok zkrácený a objevují se obtíže při skákání, vstávání a v pokročilých stádiích i při běžném pohybu.
Pokud výrůstky začnou utlačovat míšní nervy, objevují se neurologické příznaky – slabost pánevních končetin, nekoordinovaná chůze, změna reflexů nebo ztráta propriocepce. Může docházet také ke snížení senzitivity a nedostatečné či nadměrné reflexní odpovědi.
Ovlivnění funkce vnitřních orgánů a měkkých tkání
V pokročilých případech, kdy změny v páteři utlačují míšní nervy, může dojít k poruše autonomního nervového systému. To může mít sekundární dopad na funkci vnitřních orgánů. Autonomní nervový systém (ANS) reguluje nevolní funkce vnitřních orgánů, jako jsou srdeční rytmus, trávení, dýchání a vylučování. Útlak míšních nervů, zejména v oblasti hrudní a bederní páteře, může narušit funkci ANS, což vede k dysfunkci těchto orgánů.
Nejčastěji nastává porucha vyprazdňování buď v podobě fekální či močové inkontinence a nebo dochází k retenci moči, kdy se pes nemůže zcela vymočit. Často dochází také k poruše peristaltiky trávicího traktu, takže dochází k zácpám, obtížnému vyprazdňování psa a nebo jiným trávicím potížím. V pokročilých stádiích změn v hrudní páteři se lze setkat také s ovlivněním srdeční činnosti v podobě hypo/hypertenze, arytmických poruch a nebo dýchacím potížím.
Spondylóza má na měkké tkáně psa významný sekundární dopad. Přestože primárně postihuje kostní struktury páteře (zejména obratlová těla a úpony vazů), její důsledky se zásadně promítají i do stavu svalů, šlach a fascií.
Kvůli ztrátě flexibility páteře dochází k nerovnoměrnému zapojení svalových skupin. Nejčastěji dochází k přetížení paravertebrálních, gluteálních a stehenních svalů, a naopak k útlumu hlubokých stabilizačních svalů. Omezený pohyb, bolest a snížená aktivita vedou k postupnému úbytku svalové hmoty zejména v oblasti pánevních končetin a beder. Ztuhlost páteře a omezený pohyb negativně ovlivňují mikrocirkulaci ve svalech a fasciích. Výsledkem je nedostatečné prokrvení tkání, s čímž souvisí snížená regenerace po zátěži, pomalé hojení mikrotraumat svalových vláken a fascií.
Celkové dopady spondylózy
Výsledkem spondylozních změn je chronická bolest a s tím spojený stres. Bohužel se často setkávám s názorem, že spondyloza nebolí a psa celkově nijak zásadně neomezuje. Ano, spondylotické změny jsou často vedlejší nález při diagnostice jiných zdravotních problémů a při nižších stupních spondylozy pes nemusí vykazovat známky bolestivosti. ALE vzhledem k tomu, že spondyloza je proces degenerativní, tak se stupeň postižení často a rád zvyšuje a příznaky se začínají manifestovat později. Potom mi přichází na fyzioterapii pes, který má klinické příznaky velmi rozvinuté, stupeň postižení páteře je vysoký a majitel mi hlásí, že psu byla spondyloza diagnostikovaná před x lety, ale psa to nijak neomezovalo a litují, že nepřišli dřív.
Čím dříve je při nálezu spondylozních změn zahájena fyzioterapeutická péče a je upraven pohybový režim a fyzická aktivita, tím pomaleji degenerativní změny postupují a méně psa omezují.
Pes se spondylozou začíná mít plíživé potíže s fyzickým výkonem. Majitel často vidí problémy svého psa jako projev vyššího věku, větší fyzické aktivity v poslední době, dlouhé rekonvalescence po onemocnění a nebo úraze a podobně. V případě pozvolného úbytku fyzické aktivity a výkonu psa by měly být vyloučeny degenerativní změny na skeletu psa a nebo vnitřní onemocnění zvířete veterinárním lékařem. Byla jsem svědkem mnoha případů, kdy jsem majitele v rámci anamnestického pohovoru před samotnou fyzioterapií referovala na veterinární pracoviště k vyšetření a často byly diagnostikovány prognosticky horší diagnozy, než spondylozní změny páteře…
V pokročilých stádiích onemocnění bývají přítomny i změny chování – pes není tak aktivní, hravý jako dřív, začíná být více unavený, neochotný k pohybu a může vykazovat i známky nekomfortu a nebo agrese v případě neopatrné manipulace. V pokročilých stádiích může být ovlivněna funkce vnitřních orgánů.
DISH: tak trochu „jiná spondylóza“
DISH je méně časté, ale závažné degenerativní onemocnění páteře. Na rozdíl od spondylózy postihuje především vazivové struktury okolo obratlů, které postupně osifikují – tedy přeměňují svou strukturu z flexibilní tkáně na tkáň zcela nepohyblivou. U DISH je typické masivní postižení velké části páteře. DISH je často zaměňována za spondylozní změny. Na vzniku DISH se podílí také hormonálně- metabolická nerovnováha.
Jak DISH poznáme?
- Typická je masivní, plynulá osifikace podél ventrální strany obratlových těl.
- Kostní novotvorba není spojena s degenerací meziobratlových plotének.
- Obvykle postihuje minimálně tři sousedící obratle.
Jak pomoci psu s diagnostikovanou spondylózou, spondyloartrózou nebo DISH?
- Pokud se některá z degenerativních změn diagnostikuje jako náhodný nález a pes nemá klinické příznaky, je velmi vhodné začít docházet na pravidelnou fyzioterapii, přehodnotit sportovní aktivity psa a zaměřit se na ideální váhovou kondici psa i dobrou svalovou kondici zvířete, především dobrou kondici hlubokého stabilizačního systému psa.
- Vhodné je omezit nadbytečný pohyb po schodech dle možností prostředí, kde pes žije. Dále je nutné omezit pohyb po kluzké podlaze (běhouny, protiskluzové podložky) a vyhnout se prudkým skokům a rotačním pohybům (především aportování a aktivity jako flyball, sportovní obrana).
- V případě klinických projevů je na místě symptomatická léčba v podobě NSAID, kloubní suplementace atd.
- Zamezit prochladnutí psa! Nenechávat jej ležet v místě, kde je průvan, v případě promočení psa po plavání, zmoknutí a nebo koupání důkladně vysušit srst psa. V zimě a chladném počasí chránit záda psa FUKNČNÍ dekou jako například Hurrta a nebo Nonstop. Vhodné je používat regenerační oblečky jako Back On Track Mesh.
Jak vlastně zjistit, že má pes spondylózu?
Jedině včasnou diagnostikou pomocí RTG vyšetření. Existuje mnoho plemen, které mají v rámci vyšetření uchovnění doporučené (povinné?) vyšetření mimo jiné na spondylozu páteře. Bez ohledu na vyšetření v rámci chovnosti doporučuji při preventivní fyzioterapii především u psů s vysokou fyzickou zátěží vyšetření před zahájením sportovní kariéry psa a ideálně dle nálezu i v jejím průběhu. Pokud se diagnostikuje degenerace páteře až po vzniku klinických projevů, ztratili jste mnoho času, kdy jste mohli rychlost degenerace ovlivnit…
Dočetli jsme se, že spondylóza nebolí…
Tvrzení, které mě spolehlivě zvedne ze židle. Ráda přirovnávám spondylozní změny páteře k Bechtěrevově nemoci u člověka, která je přirovnatelná právě k těmto změnám u psa, i když příčiny vzniku jsou jiné a postavení a zatížení páteře je rozdílné. Spondyloza v počátečním stádiu bez klinických projevů způsobuje lehký nekomfort psa, ale klinické projevy jsou důsledkem omezení mobility páteře a psa v takovém stádiu rozhodně záda bolí.
Závěrem
Spondylóza, spondyloartróza i DISH jsou závažná onemocnění páteře, která významně ovlivňují kvalitu života psa. Ačkoli jejich příčiny a projevy se liší, přístup ke zvládání obtíží je podobný: důraz na včasnou diagnostiku, důslednou fyzioterapii a regulaci zátěže.
Fyzioterapie je klíčovou součástí prodloužení aktivního života psa. Nutná jsou opatření jako regulace nadváhy, úprava pohybového režimu psa. Ke zvýšení životního komfortu psa je společně s fyzioterapií vhodná suplementace vhodně zvolenou kloubní výživou a v pokročilých stádiích je nutná medikace v podobě NSAID apod. ze strany veterinárního lékaře. Spondyloza, spondyloartroza i DISH nemusí nutně významně znamenat fatální diagnozu vedoucí k euthanasii, ale bohužel tomu v některých případech bývá. Je vhodné především u psa ve sportovní zátěži pravidelně sledovat stav páteře pomocí RTG vyšetření z důvodu včasného záchytu degenerace páteře a samozřejmě pro psa zvolit optimální fyzickou zátěž v kombinaci s preventivní fyzioterapií a kvalitní péče o psa v zátěži – tedy před aktivitou rutina warm up a po aktivitě cool down. Z pohledu fyzioterapeuta doporučuji používání regeneračních dek pro psy jako například Back On Track Mesh u psů ve sportovní zátěži a samozřejmostí by měla být kvalitní výživa zvířete.
About the author