Cévní mozková příhoda (CMP), neboli mrtvice představuje závažné neurologické onemocnění, které zasahuje centrální nervový systém náhlým porušením krevního zásobení mozkové tkáně. Akutní fáze rozhoduje o přežití pacienta, fáze po stabilizaci stavu psa je příhodná pro cílenou rehabilitaci. Ta nepředstavuje doplněk léčby, ale její klíčovou součást. Správně vedená fyzioterapie dokáže významně ovlivnit návrat pohybových funkcí, stabilitu i neurologickou adaptaci organismu.
O příčinách, příznacích a první pomoci u mrtvice u psa se dočtete více ve článku ZDE.
Co cévní mozková příhoda způsobí v pohybovém aparátu psa
Rozsah postižení závisí na lokalizaci a velikosti léze. V praxi nejčastěji pozorujeme jednostranný deficit odpovídající hemiparéze až hemiplegii. Pes ztrácí schopnost symetrického stoje, padá na postiženou stranu a při pohybu vykazuje výraznou nekoordinaci, typickým projevem bývá jednostranný náklon hlavy.
Typické funkční dopady zahrnují:
-
poruchy rovnováhy,
-
propriocepční deficit,
-
opožděné posturální reakce,
-
svalovou slabost,
-
snížený svalový tonus v akutní fázi,
-
rozvoj spasticity ve fázi chronické,
-
rychlou svalovou atrofii,
-
sekundární ortopedické přetížení.
Bez cílené terapie dochází k fixaci patologických pohybových stereotypů, které následně limitují funkční návrat i při zlepšení neurologického stavu.
Neuroplasticita – základ návratu funkcí
Schopnost obnovy funkcí po CMP je podmíněna neuroplasticitou, tedy adaptační schopností centrálního nervového systému.
Mozek disponuje možností reorganizace neuronálních sítí, přičemž nepoškozené oblasti mohou částečně přebírat funkce struktur zasažených ischemickým či hemoragickým poškozením. Tento proces je nutné podpořit včasnou rehabilitací a stimulací nervového systému.
Jinými slovy — funkce, které nejsou stimulovány, jsou ztráceny.
Fyzioterapeutické metody u psa po CMP
Rehabilitační plán je vždy individuální a odvíjí se od neurologického nálezu, stability pacienta a fáze onemocnění.
Rehabilitace psa po mrtvici zahrnuje pasivní mobilizaci ke stimulaci propriocepčních drah, prevenci kontraktur a podpoření cirkulace krve i lymfy. Důležitý je nácvik stoje, aktivaci posturálních svalů a znovuobnovení lokomočních vzorců. Nedílnou součástí je propriocepční trénink a aktivní cvičení za účelem stabilizace postury těla psa a obnovení propriocepce. Manuální techniky zahrnujeme k prevenci vzniku funkčních blokád či jejich odstranění. Lze zahrnout i fyzikální rehabilitaci jako laser, elektrostimulaci či magnetoterapii, stejně jako hydroterapii.
Rehabilitace psa po CMP je multimodální a intenzivní. Vhodná je spolupráce majitele v podobě domácího cvičení, které se od fyzioterapeuta naučí a nutná je úprava domácího prostředí pro imobilního a nebo částečně imobilního psa.
Hirudoterapie po cévní mozkové příhodě u psa
Hirudoterapie, tedy terapeutické využití pijavic lékařských, představuje doplňkovou metodu neurologické rehabilitace zaměřenou na ovlivnění mikrocirkulace, tkáňové perfuze a sekundárních postischemických změn. Aplikace pijavic podporuje mikrocirkulaci krve, zlepšuje viskozitu krve, redukuje edém a působí analgeticky.
Mechanismus účinku
Pijavice během sání aplikují do tkání komplex bioaktivních látek, zejména:
-
hirudin (antikoagulační efekt),
-
bdelliny a egliny (protizánětlivý účinek),
-
hyaluronidázu (zvýšení tkáňové prostupnosti),
-
vazodilatační látky (prevence další CMP)
Hirudoterapie neobnovuje zaniklou nervovou tkáň. Jejím přínosem je vytvoření příznivějšího prostředí pro regeneraci a adaptaci.
Účinky hirudoterapie u psa po CMP:
-
snížení svalového napětí,
-
zlepšení tkáňové kvality,
- zlepšení prokrvení periferních tkání díky vazodilatačnímu účinku,
-
lepší tolerance cvičení, omezení bolestivosti spastických míst.
Domácí péče o psa po CMP
Každodenní management zásadně ovlivňuje výsledek terapie.
Je nutné, aby prostředí, ve kterém pes žije bylo přizpůsobeno jeho stavu.
Vhodné jsou následující úpravy:
-
protiskluzové úpravy podlah,
-
eliminaci schodů (výtah, nošení dle možností majitele a váhy psa),
-
asistenci při vstávání,
-
pravidelné polohování,
-
domácí cvičení dle pokynů fyzioterapeuta.
Prognóza návratu funkcí
Funkční prognóza je individuální, nikoli však beznadějná.
Rozhodují:
-
lokalizace léze,
-
rozsah poškození,
-
rychlost zahájení rehabilitace,
-
věk pacienta,
-
přidružená onemocnění.
I pacienti s výrazným deficitem mohou při systematické terapii dosáhnout samostatné chůze.
Neurologická rehabilitace je proces v horizontu týdnů až měsíců.
Prognózu výrazně ovlivňuje odkládání rehabilitace a pasivní vyčkávání, že „se to“ nějak spraví samo.
Cévní mozková příhoda nepředstavuje konečnou diagnózu, ale začátek dlouhodobého terapeutického procesu. Rozsah návratu funkcí není dán pouze velikostí mozkové léze, ale kvalitou a intenzitou následné péče.
Kombinace cílené fyzioterapie, domácího managementu a podpůrných metod — včetně hirudoterapie — umožňuje u řady pacientů návrat k plnohodnotnému životu.
