Tag Archive

Pes a fyzioterapie

Ještě před pár lety byla fyzioterapie pro psy v České republice považovaná za zbytečnost, rozmar majitele a moderní výstřelek. Dnes je pro mnoho lidí stále existence rozličných manuálních i přístrojových metod neznámou věcí, ale s postupující dobou a šíření povědomí mezi majitele psů se fyzioterapie pro psy stává stále více součástí života psa ve sportovní zátěži, po operacích a nebo s onemocněním pohybového aparátu.

Pes ve sportovní zátěži a fyzioterapie

Autor fotografie: Sam Marešová

 

I dnes je mnoho lidí, kteří si myslí, že péče o pohybový aparát v rámci prevence je zbytečná. Pes nemá žádný problém, normálně sportuje, podává výkony, je zdravý. Zbytečnou věcí přestává být, když se psovi něco stane. Najednou majitel psa není líný, aby zavolal v osm večer o víkendu, že jeho pes NUTNĚ a hned potřebuje fyzioterapii a že včera bylo pozdě.

Pokud se podíváme do sportovního světa lidských sportovců tak zjistíme, že každý profesionální sportovec s sebou vozí na závody svého sportovního fyzioterapeuta a mimo tréninky se v době mezi jednotlivými závody udržuje v kondici právě pomocí svého fyzioterapeuta. Dokonce každý průměrný fotbalista má k dispozici sportovního maséra delegovaného právě k péči o daný fotbalový tým, o hokejistech a fotbalistech české reprezentace nemluvě.

Pak to máme další skupinku „odborníků“, která tvrdí, že fyzioterapie pro psa je nesmysl. Dřív pes taky přece sportoval a žádnou fyzioterapii nepotřeboval. Je potřeba vzít v potaz skutečnost, že dříve nebylo tolik sportovních aktivit pro psy a nebo tolik sportovních plemen, v dnešní době trpící mnoha degenerativními onemocněními pohybového aparátu, o které se ve velké míře zasluhuje nevhodné křížení a vpuštění nevhodných jedinců do chovu a samozřejmě také tolerance degenerativních vad v chovu jako například u německého ovčáka.
Dnešní sportování se psy je dohnané do extrému, což je trend současné doby. Rychlejší zaběhnutí parkuru, prudší a divácky atraktivější zákusy a nebezpečné manévry figuranta se psem při sportovní obraně, co nejvyšší výskok na peška při bull sportech, extrémní silové výkony při bull sportech, co nejrychlejší otočka při flyballu, krkolomné kousky při dog frisbee a mnoho dalšího.

Jak trefně popsala jedna diskutérka v internetové diskuzi – „sport se psem už není pro zdraví, ale o zdraví“.
Pes sportovec by měl absolvovat preventivní ošetření jako člověk sportovec, aby se problému předešlo a nebo aby byl včas odhalen. V praxi se převážně setkávám se sportujícími psy právě ve chvíli, kdy zpomalí na parkuru, začne neochotně kousat, špatně skáče. Pak teprve majitel hledá příčinu a řeší ji. Pouze malé procento majitelů sportujících psů navštěvuje fyzioterapeuta preventivně před sportovní sezonou a po ní, což je naprosto ideální.

A jak škodí dnešní extrémní pojetí sportovních aktivit psům? 

 

Namátkou dvě z nejčastějších sportovních aktivit a jejich následky pro psy:

Sportovní obrana

Jedna z nejnebezpečnějších aktivit se psem vůbec. Zvlášť pokud je figurant blbec. A že jich je.Figurant by měl mít znalosti o anatomii a biomechanice těla psa. Kdo je má? ( pár se asi najde).Bohužel se také najdou figuranti, co nechají psy kousat na obojku a dokonce je na obrany vyžadují. Zvlášť u štěňat, které mají páteř ve vývinu je to doslova prasárna.V praxi fyzioterapeuta jsem zažila psy, kteří ve fázi největší sportovní zátěže zničehonic přestali chodit ( brutální blokáda LS skloubení), přestali dobře žrát, koordinovat pohyb předních končetin ( brutální blokáda krčních obratlů), přestali kousat (brutální blokáda atlantooccipitálního kloubu) a mnoho psů, kteří přišli jen tak na prevenci a pak se strašně majitel divil, že pes nemá ani jeden obratel na svém místě.

Čistě z logického pohledu – pes běží naplno a pak se najednou zastaví při zákusu (pokud je figurant prase) a nebo hodně zpomalí (pokud to figurant vychytá a psa „prohodí“). Oboje má hodně špatný vliv na páteř- od začátku páteře po konec jde šoková vlna na fascie, svaly a kloubní spojení páteře. Postupně se páteř deformuje. To jsou pak ty „najednou“ vyhřezlé plotýnky (dlouhodobé špatné postavení obratlů vůči sobě, komprese obratlů), „najednou“ se psovi něco stalo, i když se mu nestal žádný úraz…  

Vliv obran na páteř psa lze přirovnat k nárazu vlaku do překážky – lokomotiva stojí, některé vagóny vykolejí. To samé páteř – tělo to zdánlivě ustojí, ale některé obratle ( přirovnej k vykolejeným vagonům) se vyhnou z osy- „vykolejí“.

Jasně, že se nemusí stát nic hned. Ale za rok, dva, pět…

autor fotografie – Gabriela Mikesková, fena  BOM Bona Kofr

 

Agility

Populární psí sport, kdy pes podává extrémní sportovní výkon, kde je kladen důraz na rychlost, flexibilitu, přesnost.
Na první pohled by se zdálo, že se pejsek dvě minuty po parkuru proběhne a to je vše, ale ve skutečnosti agility extrémně zatěžuje klouby i páteř při skocích, obratech, prudkém zastavování na zónách. Občasná kolize na překážce má opět vliv na vznik blokád v opěrném aparátu. Navíc je velkým nešvarem, že se pes po zaběhnutí parkuru zavře do auta a nebo kotce bez patřičného zchlazení psa po výkonu. O zahřátí svalů před výkonem si většina agility sportovců také může nechat jenom zdát.
Představte si sami sebe, jak jen tak polovičatě rozehřátí jdete podat výkon na parkur a pak vás někdo uhnané a zpocené zavře do stísněného prostoru.

Agility psi jsou velmi častí návštěvníci v mojí praxi a zdevastovanost pohybového aparátu bývá opravdu značná. Absence pravidelné fyzioterapie je častým důvodem předčasného ukončení sportovní kariéry psa.

Autor fotografie : Sam Marešová

Pes a fyzioterapie po úrazech a nebo operacích

Metody a možnosti operačního řešení ortopedických diagnoz jsou stále více podobné operacím lidí. Endoprotéza kyčelního kloubu psa už přestává být pouhou teoretickou představou, ruptury koleních vazů se operují naprosto běžně a nikdo se nepozastaví, že něčí pes má po operaci páteře. Běžné jsou osteosyntézy fraktur a mnoho typů dalších zákroků, které dokáží zajistit psovi stiženému degenerativní vadou a nebo úrazem velmi dobrou kvalitu života.

Existuje stále jeden velký rozdíl mezi ortopedickými operacemi psa a člověka. Prakticky žádná ortopedická operace se u lidí neobejde bez následné pooperační rehabilitace. U mnoha úrazů jako jsou distorze, blokády páteře se přímo indikuje fyzioterapie jako forma léčby.

U psů se tato součást buď začlenila do chodu veterinární kliniky a rehabilitační středisko je součástí veterinárního pracoviště, nebo veterinář majiteli doporučí, aby fyzioterapeuta vyhledal, popřípadě doporučí spolupracujícího, ale stále se velmi často děje, že žádné doporučení majitel psa nedostává a co hůř, někdy dokonce majiteli fyzioterapii rozmlouvá.

Proč by měl pes po operaci a nebo po úraze absolvovat rehabilitaci?

Autor fotografie: Helena Svatůňková, kříženec Meggie

Samotná manipulace se psem v narkoze je první důvod, proč by pes měl absolvovat po rekonvalescenci rehabilitaci. Díky narkoze má pes relaxované svaly, tím pádem nefunguje svalová ochrana kloubů končetin a kloubních spojení obratlů a velice často se stává, že pes po operaci utrpí blokádu nejčastěji v oblasti páteře. Mnohdy jsem se setkala s nešetrnou manipulací se zvířetem v narkoze a ještě častěji jsem se setkala s blokádou v oblasti krční páteře po ultrazvukovém čištění zubů a nebo v oblasti křížokyčelního skloubení po břišních operacích ( poloze psa na zádech a manipulace psa do této polohy).

Ortopedickým operacím většinou předchází problém v pohybovém aparátu psa. Jakákoliv nerovnováha v pohybovém aparátu psa vede k tomu, že pes má vytvořený nesprávný pohybový návyk ve snaze ulevit postižené části těla, tudíž kromě problému, který vede k operaci vzniká další problém na jiném místě těla, který vznikl díky přetížení ve snaze odlehčit původně postižené oblasti. (Například pokud pes dlouhodobě ulevuje pánevní končetině, přetěžuje pes hrudní končetiny, kde vznikají blokády v oblasti ramenního pletence a spodní části krční páteře).

Typicky ruptura kolenního vazu – většinou se stává, že pes, který má rupturu vazu v kolenním kloubu za pár let má ten samý problém na druhém koleni a podstupuje druhou operaci. A ve finále za několik let řeší problém s bederní páteří.
Proč? Vynecháme-li genetické aspekty, špatně úhlené končetiny a celkově špatnou stavbu těla, které rozhodně k rupturám přispívají, hlavním důvodem je řetězení blokád a postupné „vyplutí“ na povrch.
Pes dokáže nerovnováhu v kosterním aparátu kompenzovat i několik let, aniž by majitel psa postřehl problém.
Pokud má pes ztuhlé fascie a svaly v oblasti bederní páteře vlivem mírného posunu pánve, (který mimochodem není žádnou vzácností u psů, lidí ani koní) a vznikl například kvůli pádu psa při obranách, agility, hře s jiným psem a podobně, za čas se blokáda prohloubí a rozšíří na fascie a svaly pánevních končetin. Mění se nepatrným způsobem pohybový vzorec zvířete, mění se těžiště psa. Pes nedává dlouho najevo žádnou bolest. Jednou si tak běží pro míček a „najednou“ mu praskl kolenní vaz. Ovšem najednou není najednou – vaz praskl vlivem dlouhodobého přetížení měkkých tkání vlivem špatného osového postavení těla zvířete.
Pes absolvuje operaci vazu a díky manipulaci se psem v narkoze, rekonvalescenci bez rehabilitace se prohlubuje první blokáda v bederní páteři ještě více. A protože si zvíře ulevuje na operovanou nohu, přetěžuje druhou pánevní končetinu, kde už jsou stažené fascie vlivem blokády v bederní páteři. Po operaci a rekonvalescenci pes chvíli ještě kulhá a vlastně kulhá občas po zátěži, ale jinak se zdá majiteli i veterináři v pořádku. Sice občas hůř vstane a je méně ochotný k pohybu, ale tak není už nejmladší a je přece po operaci. No a jednou si tak běží pro míček a najednou mu praskne vaz na druhém koleni…
Toto je typický příběh, který jsem si vyslechla snad stokrát ohledně ruptur vazů v kolenních kloubech psa.
Tělo je jeden funkční celek a je na něj nutno jako na jeden celek pohlížet. Pokud má být pes v dobré kondici a jeho tělo má být vyvážené a funkční, nelze považovat rekonvalescenci za uzavřenou bez poúrazové a nebo pooperační rehabilitace.Rehabilitace psů má právoplatné místo na poli pooperační a nebo poúrazové péče o zvíře ve spolupráci s ošetřujícím veterinárním lékařem.

Autor fotografie : Věra Strnadová, NO Sebastian

 

Pes a degenerativní vady kosterního aparátu

Vlivem nevhodného křížení jedinců, kteří jsou degenerativními změnami opěrného aparátu postiženi, krytím jedinců bez vyšetření a uchovnění, vlivem množení a příbuzenské plemenitby je mezi psy a vlivem tolerance vad v chovu (speciálně u německého ovčáka) je mezi psy extrémní výskyt degenerativních vad páteře a kloubů. Degenerativní vady mají negativní vliv na mechaniku pohybu a celkovou životní pohodu zvířete.
Vady jsou někdy operabilní (resekce kyčelního kloubu), ale většinou s vadou zvíře žije více či méně kvalitní život. Setkala jsem se s případy, kdy se v necelém roce utrácel pes pro velice vážnou vadu vývoje kyčelního kloubu na obou končetinách.
Ve většině případů může pes vést poměrně kvalitní život s jistými pohybovými omezeními a v případě pravidelné fyzioterapie se nám daří zlepšovat kvalitu života psa velice významně. Fyzioterapie nevyléčí postižený kloub a nebo úsek páteře, ale pokud se staráme o to, aby byla zachována mobilita ostatních kloubů a elasticita měkkých tkání okolo postižené části těla, lze zpomalit poměrně výrazně proces degenerace a udržet psa pomocí pravidelné fyzioterapie a  správného nasvalování co nejdéle pohybu schopného.
Pokud při vyšetření psa při procesu uchovnění a nebo při jiném RTG vyšetření zjistí, že jeho pes nemá kosterní aparát v pořádku, fyzioterapie musí být zahájena ihned a ne až po několika letech, kdy pes začíná mít vážné potíže s pohybem.

Zdroj fotografie : archiv autorky článku- veterinární ordinace Tachov

Pes a preventivní péče o pohybový aparát

Pokud bude majitel zvířete dbát o dobrou kondici svého psa, předejde mnoha zbytečným zdravotním komplikacím, které vyžadují veterinární léčbu a velmi často také operační zákrok.

Ideální je, pokud majitel se psem minimálně jedenkrát ročně vyhledá preventivní ošetření. Fyzioterapeut posoudí, zda je nutné, aby pes ošetření podstupoval častěji s ohledem na sportovní využití psa, úrazy a nebo operace v minulosti a dohodne se s majitelem na individuálním plánu podle potřeb jeho psa.
Do preventivní péče rozhodně patří krmení psa kvalitním krmivem. Pokud pes nemá dostatek kvalitních živin, jejich nedostatek se velice odráží na jeho pohybovém aparátu. Pes si nedokáže vytvořit dostatek kvalitní svaloviny, která tvoří ochranu kostí a kloubů, vazy a šlachy nejsou elastické a kosti, které se celý život remodelují podle aktuálního stádia života a zatížení nemají potřebnou kvalitu a odolnost.
Bohužel pro psy stále existují majitelé, kteří považují za kvalitní krmivo granule a konzervy zakoupené v supermarketech.

Velkým omylem majitelů, kteří mají svého psa pouze jako společníka bez využití ke sportovním aktivitám je, že považují fyzioterapii pro jejich psa jako zbytečnou, protože nesportuje. S ohledem na to, že v dnešní době vetšina psů trpí některou z degenerativních vad kosterního aparátu, jako je dysplazie kyčlí a loktů, spondyloza páteře a nebo jiné degenerativní onemocnění páteře je rozhodně na místě péči o pohybový aparát nepodceňovat a psa udržovat v dobré kondici. Pravidelná preventivní péče se vám vrátí v pokročilejším věku psa, protože právě díky pravidelné péči zůstane déle aktivní než bez ní. Dalším důvodem je fakt, že při hrách s ostatními psy a nebo s majitelem často dochází k různým kolizím- pádům na mokré trávě, nárazy do překážek, pády po střetu s druhým psem. I takovéto pohybové aktivity mohou mít a často mají vliv na vznik blokád zejména v oblasti páteře.
Další velkou skupinou „pacientů“ jsou psi malých plemen, kteří žijí jako společníci a přichází s bolavými zády a nebo hůř, chodí na pooperační rehabilitaci po výhřezu meziobratlové ploténky. Jsou to ti psi, kteří vesele doma skáčou z gauče, z křesla, z postele. A po pár letech „najednou“ začnou psa bolet záda a nebo „najednou“ vyhřezne ploténka. Je potřeba si uvědomit, že skoky z vyvýšených míst, které kolikrát končí podklouznutím pacek a „držkopádu“ na podlahu nesmírně zatěžují páteř psa. Skok dvoukilového psa z gauče se dá přirovnat skoku člověka z dvoumetrové výšky.

Autor fotografie : autorka článku

Často se majitelů, kteří přichází se psem ve chvíli, kdy má opravdu vážný problém ptám, proč nevyhledali pomoc fyzioterapeuta dříve, proč to nechali zajít až do fáze, kdy pes není schopen normální chůze, trpí bolestí a jeho kvalita života je výrazně omezená. Většina majitelů odpovídá, že o fyzioterapii pro psy nikdy neslyšela a nevěděla, což je smutné v době, kdy je tak snadné dohledat informace o čemkoliv.
Myslete prosím na svoje čtyřnohé kamarády a až se budete chystat na masáž, vzpomeňte si, že i váš pes by možná ocenil nějakou preventivní péči..

 

 

 

Dornova metoda pro psy

Dornova metoda je jemná manuální terapie, regulující nesprávné postavení kostí, obratlů a kloubů.

Read More

Úspěšná rehabilitace ochrnuté čivavy vyústila v přestřelku na sociálních sítích a telefonické výhrůžky

Několik set lidí sledovalo případ úspěšné rehabilitace čivavy po výhřezu ploténky v krční páteři. Celá věc skončila telefonickým útokem ze strany kliniky v Plzni na téma likvidace živnosti a pošpinění pověsti ( opět se o vás zmiňuji anonymně, vážený majiteli/majitelko nejmenované kliniky !!!), následovala mírnější, anonymní odezva druhé kliniky  jasně v reakci na video, které jsem zveřejnila já. Oceňuji, že jde jen o nevinnou přestřelku na sociálních sítích a nejedná se opět o osobní vyhrožování, přesto mi všechny reakce přijdou neprofesionální a úsměvné. A o to více, že komentáře pod jejich videem jsou až na pár případů plné pohoršení se nad tím, jak neprofesionálně odsuzují Dornovu metodu. Můžete posoudit sami:

POUHÉ DVA DNY PO ZVEŘEJNĚNÍ VIDEA NA YOUTUBE A FACEBOOKU:

Klinika se vymezila vůči Dornově metodě za velmi krátkou dobu po zveřejnění videa o čivavákovi. Vymezila jsem se poměrně „ostrým“ komentářem při sdílení jejich videa, ale už samotné bouřlivé komentáře, obhajující Dornovu metodu pod videem z Jaggy mluví jasně: Jaggy šlápla vedle, narazila na velkou vlnu odporu k jejich postoji ze stran majitelů psů. Můj komentář k celé kauze k přečtení pod videem.

Karen – radost z prvních krůčků a to vše bez Dornovy metody…

Zveřejnil(a) Jaggy Praha dne 10. leden 2017

 KOMENTÁŘ NA FACEBOOKU Z MÉ STRANY: 
A je to tady, čekala jsem, jaké budou reakce na video ochrnutého čivaváka.
Potrefená husa kejhá, říká se. Takže jsem se napřed dočkala telefonických výhružek ze stran plzenské pohotovosti a to poměrně nevybíravých. Následuje mírnější „odezva“ ze strany Jaggy. Ok, beru to. Jen několik slov k celkové „náladě“ na poli veterinární medicíny a rehabilitace zvířat obecně..
Máte super vybavené kliniky, v každém větším i menším městě jsou parádní a špičkově vybavená pracoviště. Studovali jste šest let veteriny, jedné z nejtěžších škol v republice. Vím to, taky jsem tam studovala, narozdíl od vás nedostudovala.
Skládali jste přísahu, že budete pomáhat zvířatům při promoci v aule na VFU a společně se památečně fotili u sochy koně svatého Václava před aulou. A najednou jste vyhlášení veterináři na velkých klinikách v republice a kolikrát je vaše ego větší, než celá vaše klinika. Přísaha pomáhat zvířatům je dávno zapomenutá, na prvním místě jsou prachy. A proto, když si dovolí někdo přijít, pacienta, kterému jste navrhli euthanasii a dávali mu minimální šanci na chůzi, prostě vezme a citlivě zrehabilituje tak, že se pes po týdnu pohybuje celkem slušně a po měsíci běhá s minimálním neurologickým deficitem, tak začínáte plivat ohen a kopat kolem sebe. Zase ti šarlatáni s Dornovou metodou! Zase nějaká čarodějnice, co tomu hovno rozumí a sere se, kam nemá! Jak to, že si dovolila NEUROLOGICKÉHO pacienta rehabilitovat. DORNOVA METODA NEPATŘÍ DO REHABILITACE NEUROLOGICKÝCH PACIENTŮ!!! A navzdory tomu všemu pes prostě chodí. Asi nečetl učebnice neurologie a neseděl na vašich konferencích, kde hlásáte, že Dornova metoda je prostě nesmysl.
Ve světě je Dornova metoda naprosto běžná součást rehabilitace zvířat. Ovšem tady, tady je to problém, protože vaše ego nedovolí se na věc podívat s jasnou myslí a bez emocí. Mechanický blok v oblasti plexus brachialis, plexus lumbalis a nebo plexus sacralis zná zřejmě většina lidí. Bolavá blokáda páteře, kruté bolesti střílející do ruky a nebo do nohy. Kolikrát člověk není schopen normálního pohybu a dělá vše proto, aby se hýbat nemusel. U zvířat to funguje stejně! Tak proč ta zvířata vezmete, narvete je na tu hydroterapii a tam je nutíte v akutních a bolestivých stavech chodit ve vodě v domněnce, že jim to pomáhá. Schválně si běžte zaplavat ve chvíli, kdy budete mít problém s ischiadickou bolestí vylézt z postele. Hydroterapie je super rehabilitační technika, ale NEAKUTNÍCH stavů. Nemůžu se dočkat semináře hydroterapie v Německu, kde jim přednesu, jak se k hydroterapii přistupuje v Čechách, předpokládám, že půjdou do vrtule.
 
Mrzí mě, že jde především o prachy a ne o zdraví a pohodu zvířat. Asi jsem naivní blbec, že jsem si to leta myslela, o to horší je to střízlivění z toho ideálu. Nikdy jsme netvrdili, že Dornova metoda je všelék na všechno. Dokonce má své limity a kontraindinace, ostatně jako každá metoda. Ale v rukou kvalitního terapeuta je to bezpečná a účinná terapie. Při možnostech, co pole veterinární rehabilitace nabízí, lze zvířeti poskytnout komplexní a kvalitní rehabilitační plán, dnes už na úrovni humánní fyzioterapie a Dornova metoda má zkrátka své poměrně velké místo v tomto oboru. Hydroterapie, elektroléčba a nevím co zkrátka neumí odbourat mechanické bloky, rozhodně ne tak snadno a účinně, jako právě DM.
 
Naštěstí jsou tu veterináři, kolikrát ani nepracují na špičkových klinikách, nemají super překrásné webové stránky a reklamy na internetu, v tichosti si dělají svojí práci, s respektem, láskou a naplno. Není o nich moc slyšet, nepotřebují se bít do prsou, jak jsou dobří. Oni se zabývají tím, že léčí, pomáhají, žijí veterinou. Nemají čas na to, aby někomu vyhrožovali a nebo útočili, popřípadě někde spřádali plány na to, jak vymýtit Dornovu metodu z pole zemského. A navíc, nikdy neodmítnou pomoc nám, dornovcům. Chovají se lidsky s pacientům i jejich majitelům. Poskytnou snímky, zkonzultují, poradí, doporučí a nebo i zakážou, protože se domnívají, že tento případ na tuto terapii vhodný není. Radujeme se pak společně z toho, že zvířeti bylo pomoženo. Majitel je vděčný veterináři, který mu pomohl léčit zvíře, terapeutovi, že se na léčbě svou měrou podílel a není důvod k vzájemné zášti. A naštěstí jich znám hodně, kdo za námi stojí a vím, kam se obrátit pro radu, konzultaci, pomoc. A tam já posílám svoje pacienty, protože vím, že tam pracuje veterinář s velkým V.
 
Rehabilitace a fyzioterapie je u nás obor poměrně nový a pokud někdo vidí příležitost jen v tom, že z toho vytříská prachy, daleko nedojde. Jistě, říká se, že peníze leží na zemi, jen je zvednout.. ale je potřeba je zvedat všechny a za každou cenu a jít přes mrtvoly?
A zde je ten případ ochrnuté čivavy: 

Rehabilitace psa s výhřezem meziobratlové ploténky v oblasti krční páteře

Jeden příběh plný bezmoci a naděje zároveň… tříletý čivavák s hemiparézou po výhřezu ploténky v oblasti krční páteře. Klinika Jaggy dávala 5-10 % na normální chůzi…hospitalizace a rehabilitace psa stála majitele 24.000, s tím, že když chtěla ukončit díky hroznému stavu psa při návštěvě ukončit, bylo jí sděleno, že pes je hysterický a vlastně ho můžou hned utratit, pokud chtějí…nechtěli, pochopitelně. Druhý den pes přijel za mnou, shledala jsem vyděšeného, rozbolavělého psa s naprosto šílenou blokádou krční páteře- proto ta vyhřezlá ploténka. Tělo už nezvládlo kompenzovat výrazné posuny v ose páteře a prostě zkolabovalo. Arčík je vychovaný, příjemný a společenský pes čivavy, v žádném případě se nejedná o hysterický exemplář. Ten pes se jen strašně, šíleně bál a k tomu měl ukrutné bolesti. Tento stav se pokoušeli na klinice napravit hydroterapií, tedy rehabilitací v bazénu. Umíte si někdo představit, že vás někdo nutí k pohybu ve vaně s vodou, když máte kruté bolesti po výhřezu ploténky a neovládáte polovinu těla? Já ne. U nás je hydroterapie na velkých klinikách považovaná za super rehabilitační metodu. Ano, hydroterapie je jistě skvělá DOPLŇUJÍCÍ rehabilitační metoda, ale rozhodně ne v případech akutních mechanických blokád. V těchto případech je nutné odstranit napřed příčinu, tělo nechat zregenerovat a posléze nastavit poúrazovou rehabilitaci…u nás je to stále BOHUŽEL nepochopeno. Tento příběh má šťastný konec, ale ne vždy tomu tak je. Tento případ navíc vznikl díky neznalosti majitele, Arčík chodil na vodítku a výrazně tahal a škrtil se na něm. V těchto případech, kdy pes neovládá chůzi na vodítku s obojkem bez tahání, mějte prosím na paměti, že obojek má velmi NEGATIVNÍ vliv na zdraví psa a na stav jeho krční páteře. Setkávám se s tím bohužel často. Pokud pes tahá a není ve vašich silách naučit ho klidné chůzi na obojku, použijte místo něj postroj. Pes samozřejmě bude tahat dál, ale tah bude rozložený a nehrozí degenerace a poškození krční páteře, která končí často velmi fatálně….

a ještě jedna poučka lékaře- osteopata z předminulého století. Tehdy se vědělo, že osteopatie má své místo v rehabilitaci neurologických pacientů. Dnes, o dvě století později dnešní lékaři touto metodou v mnoha případech opovrhují a výrazně ji nedoporučují…

“ Kosti, klouby a tkáně mají úzký vztah k vnitřním
obranným silám organismu. Opatrnými hmaty povolíme
zablokované klouby a ztvrdlou tkáň. Krev a mízní mok může
znovu proudit a nervová soustava bude opět normálně zásobována.
NAJDI TO, UVEĎ TO DO POŘÁDKU A NECHEJ TO
V KLIDU.“

Andrew T.Still 22.6.1874

A jako perlička na konec kopie recenze majitelky čivaváka na facebookových stránkách kliniky Jaggy:

 
 

 

 

Rehabilitace Berušky – mopse po autonehodě

Na rehabilitaci chodí mopsinka Beruška – poprvé jsme se setkaly před rokem a půl ( letí to hrozně), kdy byla Beruška čerstvě po zlomenině pánve po autonehodě – nacouvalo do ní auto. Tehdy jsem mohla akorát ošetřit přední přetížené končetiny a čekat na úplné zhojení. K celkovému stavu Berušky nepřispěl fakt, že pochází z množírny. Po dlouhé době, kdy jsem ji opět viděla, musím říct, že by nikdo nepoznal, čím si Beruška prošla, a že pochází z množírny. Je to veselá psí holka a vypadá o sto procent lépe, než když jsem ji viděla poprvé. Nyní ji čeká dlouhá rehabilitace, při které jí postupně navrátím silně vyrotovanou pánev do fyziologické polohy, odblokuji výrazné bloky v oblasti atlantooccipitálního skloubení a atlasu a vrátím páteř do původní polohy, protože i páteř je také mimo svou fyziologickou osu…
na stole

Péče o psa v chladném počasí – oblékat a nebo neoblékat?

Nastává chladné období a řada majitelů váhá nad tím, zda svého psa do zimního období vybavit oblečkem a nebo ho neoblékat.

Nezapomínejte, že pes má, narozdíl od nás lidí srst, která je chrání před chladem i teplem díky své termoregulační funkci. ( Tedy většina plemen psů srst má a většina lidí srst nemá, na obou stranách  se vyskytují výjimky 🙂   )

Naprosto nesmyslné a kontraproduktivní je oblékání mladého, zdravého, dobře osrstěného psa jen za účelem estetického uspokojení majitele.

Opodstatněné důvody, proč by pes měl být v chladném počasí chráněn FUNKČNÍM oblečkem jsou:

  • starý pes – starý pes, který už není příliš aktivní a pohybuje se obtížně a pomalu, pes trpící dysplaziemi, artrozou a nebo degenerativními změnami na páteři by měl rozhodně do chladna být oblečen. Takový pes se už jen obtížně zahřívá svalovou prací, protože pohyb psa je minimální a kvalita a množství svalové hmoty také ubývá. Chlad neprospívá postiženým kloubům  a páteři. Celková schopnost termoregulace u starých psů klesá stejně jako u starých lidí ( staří lidé běžně trpí zimou i v teplém počasí)
  • nemocný pes – i mladý pes, který trpí na vracející se blokády v oblasti páteře, pes s degenerativními změnami kloubů, pes s chronickým onemocněním ledvin by měl být v chladném počasí chráněn funkčním oblečkem
  • pes po operaci – pokud je pes v období zimy po operaci a má vyholenou část těla, je na místě ho na přechodnou dobu na delších vycházkách před chladem chránit, než srst doroste. Pokud je narušena integrita srsti, pes poměrně snadno prochladne
  • málo osrstěný pes-bezsrsté plemeno a plemena bez podsady  krátkosrstá plemena se sklonem k „plešatosti“ určitých partií jako například pražský krysařík, dobrman  a nebo bezsrstá plemena by měla být v chladném počasí chráněna
  • pes po tréninku – pes, zahřátý po tréninku by měl při následném odložení (a předchozím zklidnění a „zchlazení“ psa) být chráněn funkčním oblečkem

JAK oblékat psa? 

Obleček pro psa MUSÍ být funkční a chránit důležité části, které před chladem potřebujeme ochránit.
Funkční obleček splňuje následující kritéria:

  • je nepromokavý a udržuje konstatní teplotu (pes v něm nemrzne ani se nepřehřívá)

Naprosto nevhodné je oblékat psa do bavlněných, vlněných a nebo šusťákových oblečků, které snadno promoknou. Pokud pes v mraze a nebo velmi chladném počasí tráví vycházku v mokrém oblečení, je to stejné, jako když zmokneme my, lidé a jsme nuceni trávit nějaký čas venku v mokrém oblečení- zpravidla následuje rýma, nachlazení, bolesti v bedrech, zvýšená teplota, zánět močového měchýře, zánět ledvin, zánět vaječníků….u psa hrozí úplně to samé- prostydne, v lepším případě to skončí rýmou, v tom horším zánětem urogenitálního traktu, prochlazením lumbosakrálního nervového plexu, zánětem ledvin….

Další nevhodný typ oblečku je  igelitová pláštěnka.
Pláštěnka pro psa je nesmyslný výrobek, který přímo ohrožuje psa na zdraví. Pláštěnka sice psa chrání před deštěm, ale voda a vlhkost, která je na zemi vzlíná před končetiny a břicho psa pod igelit, kde se kůže psa zapařuje. Pes může díky zapaření kůže získat například hotspot a nebo jiné onemocnění kůže.

  • má zapínání pod břichem a střih jako koňská deka, není to rozhodně svetr, rolák, mikina…

Pes není dítě a jeho tělo není uzpůsobené na to, aby ho majitel oblékal do mikinek, svetříčků a bundiček a přetahoval mu oblečení přes hlavu a končetiny oblékal do rukávků. Jedná se o nevhodnou manipulaci s tělem psa, kterým můžete vytvořit blokádu zejména v krční páteři (v praxi řeším každou zimu několik případů). Funkční obleček má zapínání pod břichem, což zajistí bezpečnou manipulaci.

  • chrání všechny části těla psa, které potřebujeme před chladem ochránit

Správný obleček chrání celou páteř od krční páteře po kořen ocasu a chrání velké klouby končetin. pokud bude mít pes kolem krku kožešinový  límec jako letec RAF a oblast ledvin je holá, oblečení naprosto neplní funkci.

funkční deka pro psa Back on Track, zdroj : web Back on Track

 

 

 

 

Trigger points terapie

Trigger point, spouštěcí, nebo také spoušťový bod je označení pro místo ve svalu, které je nadměrně dráždivé místo, při stlačení velmi bolestivé, které většinou způsobuje takzvanou přenesenou bolest. Trigger point, umístěný v jednom místě svalu vyvolává bolest v jiné části svalu a nebo dokonce bolest v jiném svalu či šlaše, zdánlivě s trigger pointem nesouvisející. Takový přenos bolesti způsobuje zejména vzájemné propojení  nervových zakončení napříč svalovou skupinou. Read More